Stránka:MAY, Karl - Červenomodrý Methusalem.pdf/431

»A musí býti doporučení písemné?«

»Ano. Je však ještě lépe, jestliže předcházelo dříve ústní doporučení. Ale kdo má průvodní list, jaký jsem na příklad vystavil vám, nepotřebuje toho vůbec. Dostane-li se mu však kromě toho ještě písemného a ústního doporučení, tu může na stonožce panovati a vládnouti, jakoby byla jeho vlastnictvím.«

»To by si kapitán nedal líbiti!«

»O, co je kapitán říční džunky! Nic, zhola nic! Vždyť víte, že Čína nemá námořních důstojníků. Existují jenom dle jména. Vojáka používají na zemi i na vodě, zcela dle libosti jeho představených. Pozemní důstojníci velí na džunkách a námořní důstojníci poroučejí pozemnímu vojsku a při tom nerozumí ani jednomu ani druhému. Jsem Číňan, ale znám naše nedostatky a vím velmi dobře, proč v každé válce, již s cizinci vedeme, jsme poraženi a musíme býti poraženi. Kapitán této stonožky je obyčejný Scheu-yü-tsiang-tsung, také Scheu-pi (obé značí setníka) nazvaný, jehož sotva jeho vojáci poslouchají. Vlastní řízení lodi připadá, tak jako u obchodních džunek, Ho-tschangovi. Na této stonožce nachází se jisté zboží, jež chci dáti přinésti.«

»Kdy?«

»Po půlnoci.«

»Proč tak pozdě, když jsou brány ulic zavřeny?«

Mžoural zase velice lstivě očima a odpověděl:

»Protože — — nu, vám to mohu svěřiti, protože je to zboží, o němž nesmí nikdo věděti.«

»Což smějí nosiči po ulicích? Otevrou jim brány?«