Z domova/Za Janem Nerudou: Porovnání verzí
založení básně |
dokončení básně |
||
Řádek 24: | Řádek 24: | ||
„Kde větší žalost jest než žalost moje?“ |
„Kde větší žalost jest než žalost moje?“ |
||
a k tváři tvojí šerou chýlí skráň. |
a k tváři tvojí šerou chýlí skráň. |
||
Byls vyrván z rukou věrných českých lidí, |
|||
jež dobře vědí, kdo je vždy měl rád, |
|||
jichž pouhé slovo třpytné neošidí, |
|||
však lásku splatí nastotisíckrát; |
|||
již v úpalu a horku práce denní |
|||
to dobře vědí v jizbách malých chat, |
|||
kde lásky, citu pro ně vůbec není, |
|||
však kde zas vroucně znají milovat. |
|||
A Tys byl jejich - milovaný všemi - |
|||
ať slzu horkou lil jsi do očí, |
|||
když zazpíval jsi o milené zemi, |
|||
kde s křížem těžkým lid se plahočí, |
|||
ať důvěru jsi rozněcoval živou, |
|||
že také u nás léto zadýchá, |
|||
a teplé vánky váti budou nivou |
|||
té zádumčivé země kalicha. |
|||
A Tys byl jejich - milován tak sladce |
|||
ne u starých jen, také u dětí, |
|||
vždyť droboť malá verše o Tvé matce |
|||
i matičce své říká z paměti, |
|||
když pak v té básni přijde o uzlíčku, |
|||
i Tatík zdvihá k očím těžkou páž, |
|||
a kde kdo kolem, slzy stírá víčku |
|||
a všickni řeknou: „To byl člověk náš!“ |
|||
Tak staral jsi se o lid milý stále, |
|||
ať denní chlad ho tolik nezebe! |
|||
Ó, proto nyní v každé vísce malé |
|||
ti mladí, staří pláčí pro Tebe, |
|||
a jak spíš tiše v Libušině hlíně, |
|||
pláč národa Tě ve sny konejší - |
|||
ó, není, není v české domovině |
|||
nad takovou smrt smrti krásnější! |
|||
(Osvěta 1891.) |
|||
</poem> |
</poem> |
||
Verze z 17. 10. 2008, 21:17
Z domova Karel Václav Rais | ||
Na Bílé hoře | Za Janem Nerudou | Na vyšehradských rovech |
Dlaň chvěje se a srdce v prsou bolí,
duch rozechvěný stále nevěří,
že pravdou je, co kleslo v šíro polí,
v ruch měst a vísek tiché zášeří,
čím bor se zachvěl, který doly vroubí,
čím zabouřila proudů koryta,
a zaplakala nenadále z hloubi
ta země, jež je hložím ovita.
Jas opět jednou šlehal v luhy ztemnělé,
kam oko hledlo - záře sluneční,
však dnes je teskno jako po kostele,
kde bolně znějí zpěvypáteční;
vlast v hoři vidí puklé srdce Tvoje
a rukou lomíc v českou volá pláň:
„Kde větší žalost jest než žalost moje?“
a k tváři tvojí šerou chýlí skráň.
Byls vyrván z rukou věrných českých lidí,
jež dobře vědí, kdo je vždy měl rád,
jichž pouhé slovo třpytné neošidí,
však lásku splatí nastotisíckrát;
již v úpalu a horku práce denní
to dobře vědí v jizbách malých chat,
kde lásky, citu pro ně vůbec není,
však kde zas vroucně znají milovat.
A Tys byl jejich - milovaný všemi -
ať slzu horkou lil jsi do očí,
když zazpíval jsi o milené zemi,
kde s křížem těžkým lid se plahočí,
ať důvěru jsi rozněcoval živou,
že také u nás léto zadýchá,
a teplé vánky váti budou nivou
té zádumčivé země kalicha.
A Tys byl jejich - milován tak sladce
ne u starých jen, také u dětí,
vždyť droboť malá verše o Tvé matce
i matičce své říká z paměti,
když pak v té básni přijde o uzlíčku,
i Tatík zdvihá k očím těžkou páž,
a kde kdo kolem, slzy stírá víčku
a všickni řeknou: „To byl člověk náš!“
Tak staral jsi se o lid milý stále,
ať denní chlad ho tolik nezebe!
Ó, proto nyní v každé vísce malé
ti mladí, staří pláčí pro Tebe,
a jak spíš tiše v Libušině hlíně,
pláč národa Tě ve sny konejší -
ó, není, není v české domovině
nad takovou smrt smrti krásnější!
(Osvěta 1891.)
- Monitoring:NavigacePaP/TITUL/=název kořenové stránky
- Monitoring:NavigacePaP/ČÁST/=název podstránky
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR/=plaintext autor
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR2/=(nevyplněno)
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR2/ nepřítomný
- Monitoring:NavigacePaP/DALŠÍ/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/PŘEDCHOZÍ/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/TITUL/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/TOP/ nepřítomný
- Monitoring:NavigacePaP/ČÁST/ vyplněný
- Monitoring:Wikidata:TITUL souhlasí
- Části