Ottův slovník naučný/Béthléhem: Porovnání verzí

Přidat odkazy
Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Interaktivně procházet historii
← Porovnání se starší verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
VizuálníWikitext
HypoBOT (diskuse | příspěvky)
901 editací
m Zarazení nekategorizovaného hesla OSN do obecné kategorie Hesla v Ottove slovníku naucném
oprava vložení {{Textinfo}}; - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; fix link; - Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném; kosmetické úpravy
 
Řádek 1: Řádek 1:
{{NavigacePaP
{{NavigacePaP
|TITUL=Ottův slovník naučný
| TITUL = Ottův slovník naučný
|ČÁST=Béthléhem
| ČÁST = Béthléhem
|PŘEDCHOZÍ=Béthoron
| PŘEDCHOZÍ = Béthoron
|DALŠÍ=Bethlehem
| DALŠÍ = Bethlehem
}}
}}

{{Textinfo
{{Textinfo
|TITULEK=Béthléhem
| TITULEK = Béthléhem
|AUTOR=[[Autor:Alois Jirák|Alois Jirák]]
| AUTOR = [[Autor:Alois Jirák|Alois Jirák]]
⚫
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. s. 903. [https://archive.org/stream/ottvslovnknauni33ottogoog#page/n931 Dostupné online.]
|POPISEK=
⚫
| LICENCE = PD old 70
⚫
|ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. s. 903. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni33ottogoog#page/n931/mode/1up Dostupné online.]
⚫
| WIKIPEDIA-HESLO = Betlém
|VYDÁNO=
⚫
| WIKIPEDIA-DALŠÍ = [[w:Efrat|Efrat]]
⚫
|LICENCE=PD-old-70
|SOUVISEJÍCÍ=
|JINÉ=
⚫
|WIKIPEDIA-HESLO=Betlém
⚫
|WIKIPEDIA-DALŠÍ=Efrat
}}
}}

{{Forma|proza}}
{{Forma|proza}}
'''Béthléhem''' ({{Prostrkaně|dům chleba}}), dříve {{Prostrkaně|Efrata}} (úrodnost), městečko v území Júdově v Palestině, zvané po výtce též »městem Dávidovým«, 7·5 ''km'' již. od Jerusalema. Ač mnohá biblická událost na toto místo se váže (místo smrti a hrobu Rachelina, bydliště Booza a Ruth, rodiště Dávidovo), přece ze všech nejdůležitější jest ta, že zde narodil se Ježíš Kr. a to dle ústního podání v jeskyni, nad níž stojí kostel blah. P. Marie již ok. r. 330 od císaře Konstantina a jeho matky Heleny vystavěný. Že tato jeskyně jest pravým rodištěm Spasitelovým, jest téměř nade všechnu pochybnost zjištěno. Neboť již nejstarší otcové a spisovatelé církevní označují s největší jistotou jeskyni u '''B'''-a za rodiště Kristovo; tak sv. Justin muč., který byv okolo roku 100. v Palestině v Sichému narozen místo toto vlastníma očima viděl (Dialogus cum Tryphone c. 78); ano i sám posměvač Celsus ok. r. 150 o této jeskyni mluví (Orig. contra Celsum I., 51.); a poněvadž tato jeskyně u '''B'''-a byla a jest tam jediná, nelze o jiné tato svědectví vykládati. Mimo to měli křesťané tuto jeskyni od nepamětných dob v největší úctě, kterou chtě zmenšiti, kázal císař Hadrián roku 137 postaviti tu modlu Adonisovu, čímž právě známým zůstalo toto místo, až císař Konstantin modlu odstranil a kostel zde vystavěl. (Euseb., Vita Const., III., 41.; S. Hieron., Epist. ad Marceli., 46.) Kostel tento jest uvnitř bez předsíně 57⅓ ''m'' dlouhý, 26⅓ ''m'' široký a má 5 lodí, které tvoří 4 řady po 11 nádherných korinthských sloupech. Nejhlav. částí celého kostela jest »jeskyně narození Páně« pod presbyteriem, do níž vede 15 schodův a v jejímžto středu nalézá se nápis na stříbrné hvězdě: ''Hic de virgine Maria Jesus Christus natus est.'' Obšírnější popisy kostela tohoto a '''B'''-a podávají různé cestopisy: Krištofa Haranta z Polžic, Cesta do Benátek, odtud do sv. země; Chmelíček, Cesta do sv. země; Krištůfek, Cesta a pouť do Egypta a sv. země a j. Kolem kostela mají teď františkáni, Řekové, Arménové, ano i protestanté své domy. Nynější '''B'''. jest městečko malé s 3000—5000 obyvatelů, hlavně křesťanských, již živí se pěstováním oliv a pšenice, zhotovováním růžencův, křížkův atd. ''[[Autor:Alois Jirák|Jrk.]]''
'''Béthléhem''' ({{Prostrkaně|dům chleba}}), dříve {{Prostrkaně|Efrata}} (úrodnost), městečko v území Júdově v Palestině, zvané po výtce též »městem Dávidovým«, 7·5 ''km'' již. od Jerusalema. Ač mnohá biblická událost na toto místo se váže (místo smrti a hrobu Rachelina, bydliště Booza a Ruth, rodiště Dávidovo), přece ze všech nejdůležitější jest ta, že zde narodil se Ježíš Kr. a to dle ústního podání v jeskyni, nad níž stojí kostel blah. P. Marie již ok. r. 330 od císaře Konstantina a jeho matky Heleny vystavěný. Že tato jeskyně jest pravým rodištěm Spasitelovým, jest téměř nade všechnu pochybnost zjištěno. Neboť již nejstarší otcové a spisovatelé církevní označují s největší jistotou jeskyni u '''B'''-a za rodiště Kristovo; tak sv. Justin muč., který byv okolo roku 100. v Palestině v Sichému narozen místo toto vlastníma očima viděl (Dialogus cum Tryphone c. 78); ano i sám posměvač Celsus ok. r. 150 o této jeskyni mluví (Orig. contra Celsum I., 51.); a poněvadž tato jeskyně u '''B'''-a byla a jest tam jediná, nelze o jiné tato svědectví vykládati. Mimo to měli křesťané tuto jeskyni od nepamětných dob v největší úctě, kterou chtě zmenšiti, kázal císař Hadrián roku 137 postaviti tu modlu Adonisovu, čímž právě známým zůstalo toto místo, až císař Konstantin modlu odstranil a kostel zde vystavěl. (Euseb., Vita Const., III., 41.; S. Hieron., Epist. ad Marceli., 46.) Kostel tento jest uvnitř bez předsíně 57⅓ ''m'' dlouhý, 26⅓ ''m'' široký a má 5 lodí, které tvoří 4 řady po 11 nádherných korinthských sloupech. Nejhlav. částí celého kostela jest »jeskyně narození Páně« pod presbyteriem, do níž vede 15 schodův a v jejímžto středu nalézá se nápis na stříbrné hvězdě: ''Hic de virgine Maria Jesus Christus natus est.'' Obšírnější popisy kostela tohoto a '''B'''-a podávají různé cestopisy: Krištofa Haranta z Polžic, Cesta do Benátek, odtud do sv. země; Chmelíček, Cesta do sv. země; Krištůfek, Cesta a pouť do Egypta a sv. země a j. Kolem kostela mají teď františkáni, Řekové, Arménové, ano i protestanté své domy. Nynější '''B'''. jest městečko malé s 3000—5000 obyvatelů, hlavně křesťanských, již živí se pěstováním oliv a pšenice, zhotovováním růžencův, křížkův atd. ''[[Autor:Alois Jirák|Jrk.]]''
{{Konec formy}}
{{Konec formy}}

[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]]

Aktuální verze z 31. 8. 2020, 10:07

Ottův slovník naučný
Béthoron Béthléhem Bethlehem
Údaje o textu
Titulek: Béthléhem
Autor: Alois Jirák
Zdroj: Ottův slovník naučný. Třetí díl. Praha : J. Otto, 1890. s. 903. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Betlém
Související články ve Wikipedii:
Efrat

Béthléhem (dům chleba), dříve Efrata (úrodnost), městečko v území Júdově v Palestině, zvané po výtce též »městem Dávidovým«, 7·5 km již. od Jerusalema. Ač mnohá biblická událost na toto místo se váže (místo smrti a hrobu Rachelina, bydliště Booza a Ruth, rodiště Dávidovo), přece ze všech nejdůležitější jest ta, že zde narodil se Ježíš Kr. a to dle ústního podání v jeskyni, nad níž stojí kostel blah. P. Marie již ok. r. 330 od císaře Konstantina a jeho matky Heleny vystavěný. Že tato jeskyně jest pravým rodištěm Spasitelovým, jest téměř nade všechnu pochybnost zjištěno. Neboť již nejstarší otcové a spisovatelé církevní označují s největší jistotou jeskyni u B-a za rodiště Kristovo; tak sv. Justin muč., který byv okolo roku 100. v Palestině v Sichému narozen místo toto vlastníma očima viděl (Dialogus cum Tryphone c. 78); ano i sám posměvač Celsus ok. r. 150 o této jeskyni mluví (Orig. contra Celsum I., 51.); a poněvadž tato jeskyně u B-a byla a jest tam jediná, nelze o jiné tato svědectví vykládati. Mimo to měli křesťané tuto jeskyni od nepamětných dob v největší úctě, kterou chtě zmenšiti, kázal císař Hadrián roku 137 postaviti tu modlu Adonisovu, čímž právě známým zůstalo toto místo, až císař Konstantin modlu odstranil a kostel zde vystavěl. (Euseb., Vita Const., III., 41.; S. Hieron., Epist. ad Marceli., 46.) Kostel tento jest uvnitř bez předsíně 57⅓ m dlouhý, 26⅓ m široký a má 5 lodí, které tvoří 4 řady po 11 nádherných korinthských sloupech. Nejhlav. částí celého kostela jest »jeskyně narození Páně« pod presbyteriem, do níž vede 15 schodův a v jejímžto středu nalézá se nápis na stříbrné hvězdě: Hic de virgine Maria Jesus Christus natus est. Obšírnější popisy kostela tohoto a B-a podávají různé cestopisy: Krištofa Haranta z Polžic, Cesta do Benátek, odtud do sv. země; Chmelíček, Cesta do sv. země; Krištůfek, Cesta a pouť do Egypta a sv. země a j. Kolem kostela mají teď františkáni, Řekové, Arménové, ano i protestanté své domy. Nynější B. jest městečko malé s 3000—5000 obyvatelů, hlavně křesťanských, již živí se pěstováním oliv a pšenice, zhotovováním růžencův, křížkův atd. Jrk.

Citováno z „https://cs.wikisource.org/w/index.php?title=Ottův_slovník_naučný/Béthléhem&oldid=252672“