Patery knihy plodů básnických/Otčina (Picek): Porovnání verzí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Smazaný obsah Přidaný obsah
unifikace hodnoty parametru licence; - manuální kategorizace dle autora; oprava kódu
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m změna zdroje Google books -> archive.org; - prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Textinfo
{{Textinfo
|TITULEK=Otčina
| TITULEK = Otčina
| AUTOR = [[Autor:Václav Jaromír Picek|Václav Jaromír Picek]]
|PODTITULEK=
| LICENCE = PD old 70
|AUTOR=[[Autor:Václav Jaromír Picek|Václav Jaromír Picek]]
| ZDROJ = [https://archive.org/details/pateryknihyplodb00bluoft archive.org]
|POPISEK=
| VYDÁNO = [[Patery knihy plodů básnických]]. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 144 - 145.
|ORIGINAL=
|PŘELOŽIL=
|LICENCE=PD old 70
|LICENCE-PŘEKLAD=
|ZDROJ=[http://books.google.com/books?id=vqUDAAAAYAAJ Google Books (jen z USA)]
|VYDÁNO=[[Patery knihy plodů básnických]]. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 144 - 145.
|ISBN=
|JINÉ=
|WIKIPEDIA=
|WIKIPEDIA-DALŠÍ=
|IMAGE=
|POPISEK-IMAGE=
|SOUVISEJÍCÍ=
}}
}}

<poem>
<poem>
Co je vlast? ptej vlaštovky se ladné,
Co je vlast? ptej vlaštovky se ladné,
proč se vrací z jihu v hnízdo chladné,
proč se vrací z jihu v hnízdo chladné,
proč mře palma v severu co stín,
proč mře palma v severu co stín,
syn proč divý Ohiových lesů
syn proč divý Ohiových lesů
v hrady veden, všech opouští plesů,
v hrady veden, všech opouští plesů,
letě raděj k bratrům v borů klín.
letě raděj k bratrům v borů klín.


Nehne se ti od jehlanců šedých,
Nehne se ti od jehlanců šedých,
od svých pouště vychovanců snědých
od svých pouště vychovanců snědých
bujný Arab, ořů milovný;
bujný Arab, ořů milovný;
milé jsou mu palmy — hory písku,
milé jsou mu palmy — hory písku,
milý pramen — oasa na blízku, —
milý pramen — oasa na blízku, —
milé věčné skalní balvany.
milé věčné skalní balvany.


A což obyvatel Tater dávný,
A což obyvatel Tater dávný,
má-li sestoupiti v úval slavný?
má-li sestoupiti v úval slavný?
Ví, že na horách slast nekyne,
Ví, že na horách slast nekyne,
a přec na těch nivách čarokrásných
a přec na těch nivách čarokrásných
při májovém zpěvu písní hlásných
při májovém zpěvu písní hlásných
touhou po horách svých — zahyne.
touhou po horách svých — zahyne.


Zaleť v kraj, kde Dněpr s Donem plyne,
Zaleť v kraj, kde Dněpr s Donem plyne,
tam ti věčně jasný blankyt kyne,
tam ti věčně jasný blankyt kyne,
oko nepřehledne bujný luh;
oko nepřehledne bujný luh;
tam je zlatých klasů tiché moře,
tam je zlatých klasů tiché moře,
klid jak v hrobě, hlas jen na prostoře
klid jak v hrobě, hlas jen na prostoře
bandury neb dumy jímá sluch.
bandury neb dumy jímá sluch.


Kdo to dumá? Kozák Zaporožec,
Kdo to dumá? Kozák Zaporožec,
družku — zbraň — po boku, v pasu nožec,
družku — zbraň — po boku, v pasu nožec,
oř s ním půdu tepe v postupu;
oř s ním půdu tepe v postupu;
nejede, on letí orla letem,
nejede, on letí orla letem,
neletí, on kmitne blesku znětem,
neletí, on kmitne blesku znětem,
v tváři smrti nesa potupu.
v tváři smrti nesa potupu.


Kam as letí stepem? na kraj světa?
Kam as letí stepem? na kraj světa?
K milým bratřím letí, po nichž veta,
K milým bratřím letí, po nichž veta,
neb jim lebky rozťal Tatar dříč;
neb jim lebky rozťal Tatar dříč;
jat jest! bouří v poutech Tatařínů,
jat jest! bouří v poutech Tatařínů,
a přec pláče, míje Ukrajinu,
a přec pláče, míje Ukrajinu,
krásnou Ukrajinu — zlatý Síč.
krásnou Ukrajinu — zlatý Síč.
</poem>
</poem>

Verze z 26. 2. 2019, 22:10

Údaje o textu
Titulek: Otčina
Autor: Václav Jaromír Picek
Zdroj: archive.org
Vydáno: Patery knihy plodů básnických. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 144 - 145.
Licence: PD old 70

Co je vlast? ptej vlaštovky se ladné,
proč se vrací z jihu v hnízdo chladné,
proč mře palma v severu co stín,
syn proč divý Ohiových lesů
v hrady veden, všech opouští plesů,
letě raděj k bratrům v borů klín.

Nehne se ti od jehlanců šedých,
od svých pouště vychovanců snědých
bujný Arab, ořů milovný;
milé jsou mu palmy — hory písku,
milý pramen — oasa na blízku, —
milé věčné skalní balvany.

A což obyvatel Tater dávný,
má-li sestoupiti v úval slavný?
Ví, že na horách slast nekyne,
a přec na těch nivách čarokrásných
při májovém zpěvu písní hlásných
touhou po horách svých — zahyne.

Zaleť v kraj, kde Dněpr s Donem plyne,
tam ti věčně jasný blankyt kyne,
oko nepřehledne bujný luh;
tam je zlatých klasů tiché moře,
klid jak v hrobě, hlas jen na prostoře
bandury neb dumy jímá sluch.

Kdo to dumá? Kozák Zaporožec,
družku — zbraň — po boku, v pasu nožec,
oř s ním půdu tepe v postupu;
nejede, on letí orla letem,
neletí, on kmitne blesku znětem,
v tváři smrti nesa potupu.

Kam as letí stepem? na kraj světa?
K milým bratřím letí, po nichž veta,
neb jim lebky rozťal Tatar dříč;
jat jest! bouří v poutech Tatařínů,
a přec pláče, míje Ukrajinu,
krásnou Ukrajinu — zlatý Síč.

(V Lumíru, 1851.)