Ottův slovník naučný/Pasířství: Porovnání verzí
m rekat. |
m link fix, -DEFAULTSORT; kosmetické úpravy |
||
Řádek 7: | Řádek 7: | ||
{{Textinfo |
{{Textinfo |
||
|TITULEK= Pasířství |
|TITULEK= Pasířství |
||
|AUTOR= [[Autor:Josef Pokorný ( |
|AUTOR= [[Autor:Josef Pokorný (1866–1929)|Josef Pokorný]] |
||
|POPISEK= |
|POPISEK= |
||
|ZDROJ= ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 291. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n331/mode/1up Dostupné online.] |
|ZDROJ= ''Ottův slovník naučný.'' Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 291. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni37ottogoog#page/n331/mode/1up Dostupné online.] |
||
Řádek 18: | Řádek 18: | ||
}} |
}} |
||
{{Forma|proza}} |
{{Forma|proza}} |
||
'''Pasířství''' bývalo v dobách, kdy pás tvořil důležitou součást {{Prostrkaně|[[../Kroj|kroje]]}} (v. t.), řemeslem kvetoucím a zabývali se {{Prostrkaně|pasíři}} (''cingulatores, gonatores, Gürtler'') výrobou pasů a nejrozmanitějších okras tepaných a ražených z mědi, mosazi, zlata, stříbra atd. V novější době pás pozbyl dřívější své důležitosti, tvoříť jen součást kroje ženského a vojenského, '''p'''. ztratilo následkem toho skoro úplně dřívější svůj význam a splynulo téměř v jedno s řemesly jinými, hlavně s mosaznictvím, knoflikářstvím, kroužkářstvím a s výrobou t. zv. krátkého zboží kovového. Pasíři zabývají se dnes výrobou rozmanitých drobných předmětů mosazných, měděných, bronzových a z jiných kovů, jako na př. sponek, přezek, knoflíků, klik atd. Ve středověku pasíři prováděli ozdobné pásy z kůže, brokátu, sametu, hedvábí a jiných drahocenných látek a zdobili je zlatem, stříbrem, drahokamy a vyšíváním, nejrozmanitějším způsobem. Také vyráběli pasy jen z článků kovových, sestavených na způsob řetězu. Pasíři měli svůj vlastní pořádek společně s měšečníky a tobolečníky, s nimiž tvořili také společné bratrstvo čili cech. Karel IV. udělil těmto spřízněným řemeslům r. 1364 privilej tím, že nařídil, aby řemesla tato směla býti provozována jen na Novém městě, a zabezpečil je rozkazem ke konšelům staroměstským a malostranským, aby v těchto městech zboží oněch řemesel smělo býti prodáváno jen o trzích výročních. Špatné dílo a nepravé, nepocházející z rukou řemeslných, směli řemeslníci těchto pořádků pobrati, spáliti nebo zkaziti. Čtyři mistři přísežní pečovali při pořádku o zachování pravidel řemesla, k nimž r. 1401 přibylo ještě 8 mistrů, volených k rozsuzování rozepří. (Viz Tomek, Dějiny města Prahy.) Mistři pasířští užívali s mistry měšečníky a tobolečníky od r. 1397 krámů na Koňském trhu, jež tam t. r. z rozkazu konšelův novoměstkých přeneseny byly s předešlého svého místa před vraty kláštera Panny Marie Sněžné. Buď hned tehda neb o něco později byly tam pro ně vystavěny kryté kotce proti bráně staroměstské na nynějším Můstku. Roku 1412 bylo poděleno místy 33 pasířů, 21 měšečníkův a 23 tobolečníkův. O držení krámů rozhodovali cechovníci mezi sebou losem, od r. 1412 každoročně. Řemeslníci tohoto trojího díla přebývali také ve velikém počtu v dlouhém pořadí domů při ohradě kláštera P. Marie Sněžné. Ve století XIV. zvána byla také slepá ulička u radnice uličkou Pasířskou a také ulice blíže kláštera u sv. Kříže, obydlená většinou řemenáři. R. 1394 připomíná se též nová Pasířská ul. (''vicus novus cingulatorum''), nynější ul. Palackého na Nov. městě, zvaná až do tohoto století ulicí Pasířskou. Čásť ulice Vodičkové a nynější ul. Mikulandské obydleny byly rovněž četně pasíři a řemeslníky příbuznými a přikládal se jim tudíž také název ulic Pasířských, však starých (''antiquus vicus cingulatorum''). ''[[Autor:Josef Pokorný ( |
'''Pasířství''' bývalo v dobách, kdy pás tvořil důležitou součást {{Prostrkaně|[[../Kroj|kroje]]}} (v. t.), řemeslem kvetoucím a zabývali se {{Prostrkaně|pasíři}} (''cingulatores, gonatores, Gürtler'') výrobou pasů a nejrozmanitějších okras tepaných a ražených z mědi, mosazi, zlata, stříbra atd. V novější době pás pozbyl dřívější své důležitosti, tvoříť jen součást kroje ženského a vojenského, '''p'''. ztratilo následkem toho skoro úplně dřívější svůj význam a splynulo téměř v jedno s řemesly jinými, hlavně s mosaznictvím, knoflikářstvím, kroužkářstvím a s výrobou t. zv. krátkého zboží kovového. Pasíři zabývají se dnes výrobou rozmanitých drobných předmětů mosazných, měděných, bronzových a z jiných kovů, jako na př. sponek, přezek, knoflíků, klik atd. Ve středověku pasíři prováděli ozdobné pásy z kůže, brokátu, sametu, hedvábí a jiných drahocenných látek a zdobili je zlatem, stříbrem, drahokamy a vyšíváním, nejrozmanitějším způsobem. Také vyráběli pasy jen z článků kovových, sestavených na způsob řetězu. Pasíři měli svůj vlastní pořádek společně s měšečníky a tobolečníky, s nimiž tvořili také společné bratrstvo čili cech. Karel IV. udělil těmto spřízněným řemeslům r. 1364 privilej tím, že nařídil, aby řemesla tato směla býti provozována jen na Novém městě, a zabezpečil je rozkazem ke konšelům staroměstským a malostranským, aby v těchto městech zboží oněch řemesel smělo býti prodáváno jen o trzích výročních. Špatné dílo a nepravé, nepocházející z rukou řemeslných, směli řemeslníci těchto pořádků pobrati, spáliti nebo zkaziti. Čtyři mistři přísežní pečovali při pořádku o zachování pravidel řemesla, k nimž r. 1401 přibylo ještě 8 mistrů, volených k rozsuzování rozepří. (Viz Tomek, Dějiny města Prahy.) Mistři pasířští užívali s mistry měšečníky a tobolečníky od r. 1397 krámů na Koňském trhu, jež tam t. r. z rozkazu konšelův novoměstkých přeneseny byly s předešlého svého místa před vraty kláštera Panny Marie Sněžné. Buď hned tehda neb o něco později byly tam pro ně vystavěny kryté kotce proti bráně staroměstské na nynějším Můstku. Roku 1412 bylo poděleno místy 33 pasířů, 21 měšečníkův a 23 tobolečníkův. O držení krámů rozhodovali cechovníci mezi sebou losem, od r. 1412 každoročně. Řemeslníci tohoto trojího díla přebývali také ve velikém počtu v dlouhém pořadí domů při ohradě kláštera P. Marie Sněžné. Ve století XIV. zvána byla také slepá ulička u radnice uličkou Pasířskou a také ulice blíže kláštera u sv. Kříže, obydlená většinou řemenáři. R. 1394 připomíná se též nová Pasířská ul. (''vicus novus cingulatorum''), nynější ul. Palackého na Nov. městě, zvaná až do tohoto století ulicí Pasířskou. Čásť ulice Vodičkové a nynější ul. Mikulandské obydleny byly rovněž četně pasíři a řemeslníky příbuznými a přikládal se jim tudíž také název ulic Pasířských, však starých (''antiquus vicus cingulatorum''). ''[[Autor:Josef Pokorný (1866–1929)|JPok.]]'' |
||
{{Konec formy}} |
{{Konec formy}} |
||
{{DEFAULTSORT:Pasířství}} |
|||
[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]] |
[[Kategorie:Hesla v Ottově slovníku naučném]] |
Aktuální verze z 27. 3. 2017, 09:15
Ottův slovník naučný | ||
Pasir | Pasířství | Pasitelés |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Pasířství |
Autor: | Josef Pokorný |
Zdroj: | Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 291. Dostupné online. |
Licence: | PD old 70 |
Související na Wikidatech: pasířství |
Pasířství bývalo v dobách, kdy pás tvořil důležitou součást kroje (v. t.), řemeslem kvetoucím a zabývali se pasíři (cingulatores, gonatores, Gürtler) výrobou pasů a nejrozmanitějších okras tepaných a ražených z mědi, mosazi, zlata, stříbra atd. V novější době pás pozbyl dřívější své důležitosti, tvoříť jen součást kroje ženského a vojenského, p. ztratilo následkem toho skoro úplně dřívější svůj význam a splynulo téměř v jedno s řemesly jinými, hlavně s mosaznictvím, knoflikářstvím, kroužkářstvím a s výrobou t. zv. krátkého zboží kovového. Pasíři zabývají se dnes výrobou rozmanitých drobných předmětů mosazných, měděných, bronzových a z jiných kovů, jako na př. sponek, přezek, knoflíků, klik atd. Ve středověku pasíři prováděli ozdobné pásy z kůže, brokátu, sametu, hedvábí a jiných drahocenných látek a zdobili je zlatem, stříbrem, drahokamy a vyšíváním, nejrozmanitějším způsobem. Také vyráběli pasy jen z článků kovových, sestavených na způsob řetězu. Pasíři měli svůj vlastní pořádek společně s měšečníky a tobolečníky, s nimiž tvořili také společné bratrstvo čili cech. Karel IV. udělil těmto spřízněným řemeslům r. 1364 privilej tím, že nařídil, aby řemesla tato směla býti provozována jen na Novém městě, a zabezpečil je rozkazem ke konšelům staroměstským a malostranským, aby v těchto městech zboží oněch řemesel smělo býti prodáváno jen o trzích výročních. Špatné dílo a nepravé, nepocházející z rukou řemeslných, směli řemeslníci těchto pořádků pobrati, spáliti nebo zkaziti. Čtyři mistři přísežní pečovali při pořádku o zachování pravidel řemesla, k nimž r. 1401 přibylo ještě 8 mistrů, volených k rozsuzování rozepří. (Viz Tomek, Dějiny města Prahy.) Mistři pasířští užívali s mistry měšečníky a tobolečníky od r. 1397 krámů na Koňském trhu, jež tam t. r. z rozkazu konšelův novoměstkých přeneseny byly s předešlého svého místa před vraty kláštera Panny Marie Sněžné. Buď hned tehda neb o něco později byly tam pro ně vystavěny kryté kotce proti bráně staroměstské na nynějším Můstku. Roku 1412 bylo poděleno místy 33 pasířů, 21 měšečníkův a 23 tobolečníkův. O držení krámů rozhodovali cechovníci mezi sebou losem, od r. 1412 každoročně. Řemeslníci tohoto trojího díla přebývali také ve velikém počtu v dlouhém pořadí domů při ohradě kláštera P. Marie Sněžné. Ve století XIV. zvána byla také slepá ulička u radnice uličkou Pasířskou a také ulice blíže kláštera u sv. Kříže, obydlená většinou řemenáři. R. 1394 připomíná se též nová Pasířská ul. (vicus novus cingulatorum), nynější ul. Palackého na Nov. městě, zvaná až do tohoto století ulicí Pasířskou. Čásť ulice Vodičkové a nynější ul. Mikulandské obydleny byly rovněž četně pasíři a řemeslníky příbuznými a přikládal se jim tudíž také název ulic Pasířských, však starých (antiquus vicus cingulatorum). JPok.
- Monitoring:NavigacePaP/TITUL/=název kořenové stránky
- Monitoring:NavigacePaP/ČÁST/=název podstránky
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR/=(nevyplněno)
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR2/=(nevyplněno)
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR/ nepřítomný
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR2/ nepřítomný
- Monitoring:NavigacePaP/DALŠÍ/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/PŘEDCHOZÍ/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/TITUL/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/TOP/ nepřítomný
- Monitoring:NavigacePaP/ČÁST/ vyplněný
- Monitoring:Wikidata:TITUL souhlasí
- Monitoring:Textinfo/TITULEK/=název podstránky
- Josef Pokorný (1866–1929)
- Monitoring:Textinfo automaticky kategorizující stránku neobsahující kategorii autora
- Licence:PD old 70
- Monitoring:Textinfo/LICENCE/PD-old-70
- Monitoring:Wikidata-P921
- Monitoring:Textinfo/AUTOR/=odkaz Autor s textem (bez rozlišovače)
- Monitoring:Textinfo/AUTOR-UVEDEN-JAKO/=(nevyplněno)
- Monitoring:Textinfo/PŘELOŽIL/=(nevyplněno)
- Monitoring:Textinfo/AUTOR/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/AUTOR-UVEDEN-JAKO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/EDICE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/IMAGE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/IMAGE-PAGE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/INDEX/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ISBN/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/JINÉ/ prázdný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE-PŘEKLAD/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE-PŘEKLAD2/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE2/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ONLINE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ORIGINAL/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/PODTITULEK/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/POPISEK/ prázdný
- Monitoring:Textinfo/POPISEK-IMAGE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/PŘELOŽIL/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/SOUVISEJÍCÍ/ prázdný
- Monitoring:Textinfo/TITULEK/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/VYDÁNO/ prázdný
- Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA/ prázdný
- Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA-DALŠÍ/ prázdný
- Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA-HESLO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/WIKISLOVNÍK-HESLO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ZDROJ/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo @ 290474-260558
- Monitoring:Forma/1/proza
- Hesla v Ottově slovníku naučném