Stránka:Zpěvy zavržených.pdf/32: Porovnání verzí
→Korektura:Nebylo zkontrolováno: vložení OCR + opravy |
|||
Stav stránky | Stav stránky | ||
- | + | Korektura:Zkontrolováno | |
Tělo stránky (pro transkluzi): | Tělo stránky (pro transkluzi): | ||
Řádek 1: | Řádek 1: | ||
<poem> |
<poem> |
||
svou krví zem zúrodnili. |
svou krví zem zúrodnili. |
||
⚫ | |||
⚫ | |||
mládenců a panen, starců i nemluvňat. |
mládenců a panen, starců i nemluvňat. |
||
Tobě, Pane všech duší, netřeba jich připomínat, |
Tobě, Pane všech duší, netřeba jich připomínat, |
||
Řádek 13: | Řádek 12: | ||
Když násilí a ohavnosti byli dokonali, |
Když násilí a ohavnosti byli dokonali, |
||
též své vlastní padlé, by jich nepoznali |
též své vlastní padlé, by jich nepoznali, |
||
s těly Izraelských páliti se jali. |
s těly Izraelských páliti se jali. |
||
Tak sémě Izraele a lid domorodý spolu se mísili. |
Tak sémě Izraele a lid domorodý spolu se mísili. |
||
Řádek 28: | Řádek 27: | ||
Dej vzejít již dni naděje, učiň přítrž bezpráví a spoušti! |
Dej vzejít již dni naděje, učiň přítrž bezpráví a spoušti! |
||
Shromáždi nás z rozptýlení |
Shromáždi nás z rozptýlení, s cestami přímými veď nás touto pouští! |
||
A proroctví Jezajášovo |
A proroctví Jezajášovo naplň, jehož útěcha nás neopouští: |
||
"Neboť blíží se již má spása a spravedlnost, jež odpouští!" |
"Neboť blíží se již má spása a spravedlnost, jež odpouští!" |
||
</poem> |
</poem> |
Verze z 25. 1. 2016, 20:14
svou krví zem zúrodnili.
Mnoho bylo ubitých, nelze jich vyjmenovat;
mládenců a panen, starců i nemluvňat.
Tobě, Pane všech duší, netřeba jich připomínat,
ty budeš všechny soudit, všechno budeš zkoumat.
Již ukonči, Všemocný, to naše vraždění!
Jsme deptáni a souženi po všechna pokolení.
K posměchu národům a k tupení,
v zemi Behom, jakož i mimo ni.
Když násilí a ohavnosti byli dokonali,
též své vlastní padlé, by jich nepoznali,
s těly Izraelských páliti se jali.
Tak sémě Izraele a lid domorodý spolu se mísili.
Pobořili i hřbitov, místo věčné volnosti,
kde mých slavných předků odpočívají kosti.
Tyto mé poklady odkryli, náhrobky rozbili zlostí k pokoření mé hrdosti.
Jak dlouho ještě, o Pane, což není již dosti?!
Ti, co jsou rozprášeni vůkol, nad osudem bratří vzlykají.
Choulí se k sobě a před nepřáteli couvají.
Jsou vězněni a mučeni, trpí a zmírají;
hle, výkřiky národa mého, ze země daleké k tobě, Bože, stoupají!
Dej vzejít již dni naděje, učiň přítrž bezpráví a spoušti!
Shromáždi nás z rozptýlení, s cestami přímými veď nás touto pouští!
A proroctví Jezajášovo naplň, jehož útěcha nás neopouští:
"Neboť blíží se již má spása a spravedlnost, jež odpouští!"