Nápověda:Převod textů z Ottova slovníku naučného

Vítáme všechny zájemce o zadávání volných článků z Ottova slovníku naučného na tento server. Najdete tu pokyny, jejichž dodržováním zajistíme našim čtenářům snadnou orientaci v textu i ověřitelnost informací, a nám aktivním účastníkům ušetříme čas.

Základní informace pro nové kolegy

• Nacházíme se na stránkách Wikizdroje, sesterském projektu Wikipedie. Jeho smyslem je, shromažďovat v doslovné podobě texty historických literárních, vědeckých, úředních a jiných prací, pokud jsou volné podle autorského zákona. Znamená to, že:
  • Přijímáme pouze texty autorů zemřelých před více než 70 lety (tj. v roce 2011: s datem úmrtí nejpozději 31.12.1940), texty anonymní vydané před více než 70 lety (pokud se autor v následujících 70 letech nepřihlásil) a díla úřední (ta se nás zde netýkají). Existují některé výjimky, ale obecně platí, že zadávat podepsané texty, u nichž není doloženo, že autor zemřel před více než 70 lety, je porušením zákona a proto přísně zakázáno.
  • Texty je nutné vkládat v doslovné podobě, a to i tehdy, když obsahují nesprávné nebo zastaralé informace. Formátování by se mělo co nejvíc podobat originálu. Obecná pravidla viz Nápověda:Vzhled a styl.
  • Podobně jako na Wikipedii, i zde je důležitá ověřitelnost. Každou stránku je nutné opatřit zdrojem.

Jak na to

1. Otevřte si v samostatných záložkách nebo oknech dvě stránky na Wikipedii: Seznam dílů a Seznam autorských zkratek.
2. Vyberte si, ze kterého dílu chcete vložit text. Dva užitečné formáty jsou Read online (nutný minimálně pro kontrolu na konci) a Full text (vhodný pro kopírování, ale občas chybí nebo obsahuje velké množství chyb).
3. Když jste si vybrali článek, ověřte, zda je volný. Pokud na konci nemá autorskou zkratku (je anonymní), lze předpokládat, že je volný a můžete pokračovat. Jestliže je podepsaný, vyhledejte zkratku na seznamu autorských zkratek. Zkopírovat text pak smíte jen v případě, že autor zemřel před 31.12.1940, tj. příslušný řádek je zelený. V opačném případě postup končí - příslušné heslo nelze umístit na Wikizdroje a budete si muset vybrat jiné.
4. Otevřete existující, vhodně zformátovanou stránku na Wikizdrojích (např. Ottův slovník naučný/Filosof) v režimu editace a zkopírujte z ní dvě šablony nahoře: NavigacePaP a Textinfo.
5. Do okna pro hledání zapište plný název stránky, kterou budete zakládat:
   1. Ve většině případů je to "Ottův slovník naučný/" , následovaný tučně psaným nadpisem hesla v původním textu (např. Ottův slovník naučný/Otto).
   2. Jestliže slovník obsahuje dvě hesla po sobě se stejným titulem (např. Lichtenberg jako zeměpisný název nebo příjmení), použijte na jednom z nich vhodný rozlišovač (např. rozšiřte titul o křestní jméno nebo doplňte krátký popis v závorce).
   3. Jedno heslo patří na jednu stránku. Nerozdělujte jej, i když je popis dlouhý nebo obsahuje číslované body s různými významy (např. Lichtenwald).
6. Vložte zkopírované šablony z existující stránky (viz výše) a upravte je podle potřeby (název článku, předchozí/následující, díl a strana původního zdroje, odkaz na zdroj a Wikipedii). Platí, že do řádku:
   1. "AUTOR=" zapisujeme jméno autora ve formátu [[Autor:Jméno Příjmení|Jméno Příjmení]]. Je vhodné jej nejdříve vyhledat na http://aut.nkp.cz a zadat celé jméno ve stejné formě jako používá autoritní databáze Národní knihovny (tj. včetně případného prostředního jména). Pokud už má autor stránku na Wikipedii (zjistíte na aut.nkp.cz) nebo na Wikizdrojích, zadáváme ve stejném tvaru. U anonymních článků necháme volné.
   2. "LICENCE=" je PD-old-70 pokud je autor uveden, PD-anon-70 pokud je článek anonymní.
   3. "WIKIPEDIA=" zde se uvede odkaz (bez hranatých závorek) na článek o dané encyklopedii, tedy např. Ottův slovník naučný
   4. "WIKIPEDIA-DALŠÍ=" - nechá se volné
   5. "WIKIPEDIA-HESLO=" - zde se uvede odkaz na to samé heslo na Wikipedii (v hranatých závorkách), tedy "Kladivo" pro "Kladivo" atp.; v případě, že takové heslo dnes (v důsledku změny významu ap.) má na Wikipedii hesla dvě, lze uvést takových hesel víc
7. Formátování textu, tj. použití tučného či prostrkaného písma a kurzívy, musí být shodné s původním zdrojem. Používejte šablony:
   1. {{Forma|proza}} (na začátku textu) a {{Konec formy}} (na konci) v případě, že se heslo člení do odstavců. Každý odstavec pak bude odsazen na prvním řádku. Příklad: Lichtenstein.
   2. Prostrkaného písma dosáhneme pomocí šablony "Prostrkaně", viz příklad použití: {{Prostrkaně|Prostrkaného písma}}. Prostrkaný může být i odkaz (viz následující bod).
   3. Vnitřní odkazy na podobná hesla na Ottově slovníku se uvádějí vždy, pokud je daný výraz v textu uvozen slovem "viz" nebo "v. t.", příklad: Lichuceves. Syntax je [[../Další článek|zobrazený text]], ve spojení se šablonou "Prostrkaně" pak [[../Další článek|{{Prostrkaně|zobrazený text}}]]. Název odkazovaného článku musí být vždy s velkým počátečním písmenem.
   4. Jako odkaz se vkládá i autorská zkratka na konci. Příklad: ''[[Autor:Josef Dědeček|Děd.]]''.
8. Pokud se heslo v Ottově slovníku váže na článek v české Wikipedii, odkažte na něj odtamtud. Vložte v dolní části článku na Wikipedii šablonu Otto (syntax: {{Otto|Název hesla|zobrazený text}}, oba parametry jsou volitelné), viz např. Lichnice.
9. Pokud ještě neexistuje autorská stránka, založte ji. Nejlépe je, zkopírovat existující, např. Autor:Jan Ladislav Sýkora, a pak měnit jednotlivé parametry:
   1. Image = potrtét autora, pokud existuje a je nahraný na commons (pokud ještě ne, můžete jej zkusit najít na projektu Fotografování)
   2. Datum a místo narození a úmrtí - nejlépe převzít z http://aut.nkp.cz . Pokud jej tam nenajdete nebo není jméno jednoznačné, použijte zdroj ze seznamu autorských zkratek
   3. Popis - stručná charakteristika autora, nejlépe podle http://aut.nkp.cz (např. český matematik, český pedagog apod.).
   4. BiografieWiki - název článku na Wikipedii o tomto autorovi. Pokud zatím není, nechte prázdné.
   5. SeznamNK - kód autoritního záznamu v Národní knihovně, který opět zjistíte na http://aut.nkp.cz (zpravidla začíná na jk...).
   6. Pod šablonu AutorInfo napíšete 1 - 2 větami základní charakteristiku autora, zpravidla opět podle autoritního záznamu. Šablonu {{Více}}, která směřuje na článek na Wikipedii, uvádějte jen když tento existuje (viz BiografieWiki výše).
   7. V sekci Dílo uveďte autorskou zkratku v Ottově slovníku a seznam již zpracovaných hesel. Nejlépe je, zkopírovat existujícího autora a měnit podle potřeby.
   8. Autora vždy zařaďte do kategorií "Čeští autoři" (pokud to byl Čech) nebo některé z podkategorií, plus kategorie "Spolupracovníci Ottova slovníku naučného".

To je vše. Ottův slovník měl celkem asi 140 - 180 tisíc hesel, z nich je zatím zpracováno sotva 1 ‰. Vaše pomoc je vítaná. Neváhejte a pusťte se do toho!

Související informace

• w:Wikipedie:WikiProjekt Ottův slovník naučný (projekt na Wikipedii)
• Nápověda:Vzhled a styl (obecná pravidla pro formátování textu na Wikizdrojích)
• Nápověda:Jak na Google Books (trochu zastaralé, ale stále použitelné)