Vzpomínky na paměť třicetileté činnosti Umělecké besedy 1863—1893/Několik jmen a čísel z třicetileté činnosti Besedy Umělecké: Porovnání verzí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Smazaný obsah Přidaný obsah
n.
(Žádný rozdíl)

Verze z 26. 7. 2009, 22:46

Údaje o textu
Titulek: Několik jmen a čísel z třicetileté činnosti Besedy Umělecké
Autor: neuveden
Zdroj: Vzpomínky na paměť třicetileté činnosti Umělecké besedy 1863—1893. Nákladem Umělecké besedy v Praze, 1893. s. 172–174.
Licence: PD old 100
Související články ve Wikipedii:
Umělecká beseda na Wikipedii

Besedou Uměleckou vydány:

1. obrazy: V. Levého Madonna (1870), P. Maixnera Sedláci na útěku za války třicetileté (1871), K. Dvořáka České posvícení (1872), Jarosl. Čermáka Po bitvě na Bílé Hoře (1873), Jarosl. Čermáka Šimon Lomnický z Budce žebrá na Pražském mostě (1874), Jarosl. Čermáka Raněný Černohorec (1875), Jar. Čermáka Prokop Velký před Naumburkem (1877), Jul. Mařáka Jelen (1878), Jar. Čermáka Hercegovina r. 1877 (1879), Jar. Čermáka Kořist válečná (1880), Václ. Brožíka Hra v šachy o nevěstu (1881), Brauna Sen sv. Luitgardy (sousoší z pražského mostu 1881), V. Hynaisa Jaro (1882), Jaroslava Čermáka Hercegovka napájí koně (1883), Frant. Ženíška Jubilejní obraz na památku 20letého trvání Uměl. Besedy (1884), V. Brožíka Rudolf II. u svého alchymisty (1885), A. Kovalského Zamilovaný postilion (1886), Vojt. Hynaisa Opona Národního divadla (1887), V. Bartoňka Rekruti (1889), J. Douby Pouť svatojanská v Praze (1890). Upomínka na jubilejní výstavu r. 1891, část I. (1892) a č. II. (1893), v nichž se nacházejí obrazy Jar. Čermáka Černohorský guslar, Jos. Mánesa dva typy z Hané a z Německobrodska, Quid. Mánesa Děvče před zrcadlem, Václ. Levého Sv. Alžběta; Mikuláše Aleše Žalov, Em. Dítěte Karel IV. poskytuje pomoci lidu v čas moru a hladu v Čechách, F. B. Doubka V prádelně, V. Hynaisa Pravda, Ad. Kosárka Selská svatba, Jos. Myslbeka Sv. Václav. Celkem 30 obrazů v 56.700 exemplářích, jež z největší části rozdány členům za prémie.

2. díla plastická: B. Šnircha Medajlon Jana Husi (1869), Heroldovo poprsí Jana Purkyně (1870), V. Levého sousoší Adam a Eva (1872), V. Kavky soška Opuštěná (1878), Jos. Maudra soška Noc (1880), Strachovského poprsí B. Smetany (1882).

3. hudebniny: B. Smetany Prodaná nevěsta (1890, podruhé 1892), téhož Tajemství (1892), téhož Dalibor (1892).

4. spisy: Illustrované národní písně (1865), Almanah Máj redakcí Ot. Hostinského (1872), Staročeské zpěvy milostné s illustracemi Jos. Mánesa (1876), Národ sobě redakcí J. Nerudy (1880 ve prospěch Národního divadla), Přehled činnosti literární a hudební, pak v oboru umění výtvarných v Čechách r. 1881 (1882), Literární prémie Umělecké Besedy na r. 1888, redakcí Jos. Holečka (1888), K. J. Erbena Kytice, vydání illustrované (1891), Vzpomínky na paměť třicetileté činnosti Besedy Umělecké (1893). I většina těchto spisů rozdána členům za prémie. Náklad na pořízení prémií besedních vyžadoval 48.927 zl. 42 kr.

Slosováním mezi členy rozšířeno soch a jiných děl plastických 73 kusy, olejových a aquarelových obrazů 200, fotograf. alb 19, hudebnin 87 svazků a skvostných děl literárních 73 svazky, na něž věnováno 15.125 zl.

Českým knihovnám v krajinách živlem německým ohrožených, zejména ve Slezsku rakouském i pruském a na Moravě, rozesláno přes 15.000 dobrých knih pro lid, vesměs pevně svázaných. Knihy ty z největší části zakoupeny z peněz besedních.

Příjmy Besedy Umělecké od počátku r. 1867, od kteréžto doby máme podrobné výkazy účetní, vynesly celkem asi 240.000 zl., z nichž k účelům uměleckým vynaloženo 117.466 zl. čili téměř polovina všech příjmů.

Beseda Umělecká ujímala se a z velké části uhájila množství uměleckých památek, z nichž Uvádíme kapli sv. Kříže v Poštovské ulici v Praze (1864, nově upravena a Pražské obci odevzdána 1876), letohrádek Hvězdu (1868 pořízeny odlitky z tamních reliefů, 1869 zakročeno, aby zrušena byla prachárna v něm se nalézající; 1873 aby nebyl přeměněn v hospitál); Prašnou bránu (1869), Staroměstskou kašnu, jejíž zbytky zachráněny (1870), modely soch Václava Levého v Římě, jež zachovány vlasti (1870) a rozmnoženy různými modely, v Čechách porůznu se nalézajícími (Adam a Eva 1871, Žižka a j.); Vyšehradskou skálu s tak zv. Libušinou lázní (1872, když šlo o jich zrušení a zřízení silnice do Podola); kostel sv. Rocha na Strahově (1873), fresky ve dvoře Týnském (1874, a podruhé 1886, kdy obětavostí archit. Fanty a Kouly obnoveny); fresky v klášteře Emauském (1875), kašnu Kutnohorskou (1875), staré kamenné kašny Pražské (1879), Mánesův originál dvanácti měsíců pod orlojem Staroměstským (1879), starou věž vodárenskou (1882), domy před chrámem Týnským, když šlo o jich zboření (1883), zbytky gotického chrámu v Benešově (1884), skulptury V. Levého na skále Liběchovské (1886), kapli sv. Ludmily u Týna (1886), chrám sv. Filipa a Jakuba na Smíchově (1886), klášter sv. Kříže většího v Praze na Františku (1888), klášter sv. Anéšky, když měl padnouti za oběť regulace (1888), chrám sv. Karla Boromejského na Zderaze (1890).

Péčí odb. liter. vydány pozůstalé spisy básnické R. Mayera (1872 redakcí Dr. J. Durdíka) a samouka Chládka (1884 red. O. Mokrého), a vznikla Poesie Světová (od r. 1871).

Nákladem Besedy Umělecké postaveny pomníky Vítězslavu Hálkovi na Karlově nám. v Praze (1882), Václ. Levému na hřbitově Vyšehradském (1887); Svatoboru odevzdán fond na pomník J. Purkyně v částce skoro 1000 zl. (1872).

Pamětní desky zasazeny na domy, v nichž žili K. H. Mácha, V. M. Kramerius (1868), Mistr Jan Hus (1869), K. Havlíček (1870), Karel Škréta, J. L. Zvonař, F. L. Čelakovský a Jos. Čejka (1872), Jos. Jungmann (1873), V. J. Tomášek (1874), K. Strakatý, J. P. Koubek a F. L. Vorlíček v Blatné (1874), K. Jar. Erben a Pav. Jos. Šafařík (1875), Vít. Hálek a Ferd. Laub (1876), Mistr Jan Hus v Kostnici (1878), Václ. Hollar (1878), Jan Ferdinand Brokov (1879), J. E. Purkyně (1883), Fr. Palacký (1885), Jarosl. Čermák a Jan Škroup (1887). Kromě toho r. 1870 zasazena pamětní deska na dům u Montagů na Malé Straně, kde se r. 1618 dala památná porada stavů evangelických před svržením místodržících českých z okna hradu Pražského. Deska ta však po dvou dnech sňata policií.

Okázalé pohřby vypraveny V. Levému (1870), Hálkovi (1874), Jar. Čermákovi (1878), Jablonskému (se Svatoborem 1881), Barákovi (1883), Smetanovi (s městem Prahou 1884), V. Beneši-Třebízskému (se Svatoborem 1884), J. V. Fričovi (1890), J. Nerudovi (1891).

Z četných slavností, Besedou uspořádaných, uvádíme slavnost Shakespearovu (1864), Dantovu (1865), Husovu (1869), Jungmannovu, k níž iniciativa vyšla z Besedy (1873), Michel-Angelovu (1875), Hollarovu (1877), Rafaelovu (1883) a Mozartovu (1887).

Z výstav, odborem výtv. uspořádaných, sluší uvésti výstavu Lessingova Husa (1863), Čermákových podobizen kníž. rodiny Černohorské (1864), Matějkovy Unie Lubelské (1870), výstavu v Měšť. Besedě (1871), Matějkova Štěpána Bathoryho (1873), Čermákova Raněného Černohorce (1875), Mánesových kartonů (1878), Čermákovy pozůstalosti umělecké (1878), Hercegovských skizz Chittussiových (1879), Siemiradského Živých pochodní Neronových (1878), Matějkova Holdu pruského (1885), obrazů Vereščaginových (1886) a pět výstavek vánočních, pořádaných každoročně v prosinci, počínaje rokem 1888.

Mezi koncerty, pořádanými odb. hudebním, vynikají tři Smetanovy koncerty abonnentní (1865), Lisztovo oratorium Sv. Alžběta (1866), církevní produkce (1867), Měchurův Pohřeb na Kaňku a Štědrý večer (1868), hudební a plastická akademie (1869), Loeweho oratorium Hus (1869), koncert H. Bülowa (1886), P. I. Čajkovského (1888), tři koncerty výstavní (1891), a 27 koncertů populárních, pořádaných od r. 1886.

Kromě nesčetných přednášek odborových liter. odbor uspořádal přes 170 přednášek z oboru literatury, krasovědy a historie, pro dámy a širší obecenstvo, při níž přednášeli mimo jiné prof. J. Purkyně, J. Wenzig, P. Václ. Štulc, Ferd. Schulz, Karel Sabina, Dr. J. Goll, Václ. Vlček, Dr. Jos. Durdík, Dr. M. Tyrš, Frant. Dvorský, Žofie Podlipská, Prim. Sobotka, prof. Velišský, Dr. Otokar Hostinský, prof. K. Zenger, Jos. Sládek, Dr. Jarom. Čelakovský, prof. Niederle, Dr. L. Quis, Dr. Mir. Krajník, Em. Tonner, Karel Tůma, Václav Zelený, Em. Bozděch, J. Dunovský, Frant Zákrejs, Dr. J. Štolba, Jos. Holeček, Dr. Leopold Geitler, prof. Bělohoubek, Dr. Štefal, V. J. Novotný, Bohumil Havlasa, J. Wünsch, Frant. Zoubek, Dr. A. Rezek, J. Hrubý, Dr. Vejdovský, prof. F. Bílý, Konst. Jireček, J. Vrchlický, El. Krásnohorská, J. Váňa, J. Svátek, Dr. Kovář, J. Herain atd. — Při četných vycházkách na místa historicky neb umělecky památná jak v Praze tak i v širším okolí vykládali Frant. Dvorský a Jaromír Čelakovský.

K závěrku uvádíme jména čelnějších funkcionářů ve správě Besedy Umělecké.

Starostové: J. Wenzig (1863—1868), Dr. Jakub Škarda (1869—1873), Dr. Jan Strakatý (1874—1889), archit. J. Zeyer (1890), prof. Sob. Pinkas (1891—1893).

Náměstkové starosty: K. J. Erben (1863), Jan Purkyně (1864—1869), Ferd. Schulz (od r. 1869), Petr Maixner (1870), Vít. Hálek (1872), Sob. Pinkas (1872), Fr. Dvorský (1875), Dr. Josef Durdík (1877), Dr. Otakar Hostinský (1878), Boh. Schnirch (1880), Ant. Dvořák (1880), J. R. Rozkošný (1881), Z. Fibich (1884), Em. Chvála (1886), Antonín Wiehl (1886), Jan Zeyer (1888), Ant. Madiera (1890), L. Dolanský (1890).

Předsedové odb. hudebního: Bedřich Smetana (1863), J. L. Zvonař (1864), B. Smetana (1865), F. Pivoda (1866—67), K. Strakatý (1868), B. Smetana (1869—1870), J. R. Rozkošný (1871—1873), J. Bláha (1874—1875), J. Lukeš (1876—1879), A. Dvořák, (1880), J. R. Rozkošný (1881—1889), Zd. Fibich (1890—1892), K. Bendl (1893).

Předsedové odb. literárního: Vinc. Vávra (1863), R. Nápravník (1864—1866), Dr. J. B. Pichl(1867—1869), Vít. Hálek (1870—1874), V. Vlček (1875), Ad. Heyduk (1876), V. Vlček (1877—1878), Fr. Dvorský (1879—1882), J. Barák (1883), Dr. J. Nejedlý (1884—1885), Primus Sobotka (1886), Jos. Holeček (1887), Svatopl. Čech (1888), Jarosl. Vrchlický (1889), J. Arbes (1890—1893).

Předsedové odb. výtvarného: Jos. Mánes (1863), Frant. Čermák (1864), Jos. Mánes (1865—1866), Petr Maixner (1867—1873), Dr. M. Tyrš (1874), Sob. Pinkas (1875), Boh. Schnirch (1876), Sob. Pinkas (1877—1885), Ant. Wiehl (1886—1887), Frt. Ženíšek (1888—1889), J. Zeyer (1890—1891), F. M. Liška (1892) a prof. J. Koula (1893)