Poesie francouzská nové doby/Pýcha: Porovnání verzí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Zdroj online; - prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Parametr nakladatel; kosmetické úpravy
Řádek 7: Řádek 7:
| LICENCE-PŘEKLAD = PD old 70
| LICENCE-PŘEKLAD = PD old 70
| ZDROJ = ''[[Poesie francouzská nové doby]].'' Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 227–228.
| ZDROJ = ''[[Poesie francouzská nové doby]].'' Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 227–228.
| nakladatel = Dr. Ed. Grégr
| ONLINE = {{Kramerius|ABA001|12169520}}
| ONLINE = {{Kramerius|ABA001|12169520}}
}}
}}

Verze z 27. 1. 2020, 12:58

Údaje o textu
Titulek: Pýcha
Autor: Catulle Mendès
Původní titulek: L’Orgueil
Zdroj: Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 227–228.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

O hmotě, o tvarech nebylo ani zdání.
Tu bohu stesklo se po tvorů milování
i stvořil vesmír ten tak čarovný a krásný,
děl k sobě: „Člověk zde žít v klidu bude šťastný,
můj dýchat bude vzduch a uvidí můj plamen.“
A nohou Jehova svrh’ dolu s ráje kámen.
A kámen oživnul a to byl muž.

                                           „Slyš, tebe
já Adam jmenuji,“ Bůh k muži děl, „to nebe
a hvězdy jeho, zem i zvěř nevinná, krotká,
již zrak tvůj na horách a v lesích, pláních potká,
i řeky veškeré, vzduch, který tebe šatí,
i žena, jejíž zrak zříš menším nebem pláti,
leč sladší nad záři, která ti v slunci svítí,
když budeš v pokoře mne milovat a ctíti,
je tvým, i jméno tvé i vše co pod oblohou.“
Tu člověk vykřikl: Proč strčil jsi mne nohou?