Ohlas písní českých/Žehravý: Porovnání verzí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m oprava zápisu autora; unifikace hodnoty parametru licence; - Kategorie:Části; -nepoužívané parametry; kosmetické úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Zdroj online
 
Řádek 10: Řádek 10:
| AUTOR = [[Autor:František Ladislav Čelakovský|František Ladislav Čelakovský]]
| AUTOR = [[Autor:František Ladislav Čelakovský|František Ladislav Čelakovský]]
| ZDROJ = ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. ''Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých''. Praha: Orbis, 1948. Národní knihovna, sv. 1. s. 93-95.
| ZDROJ = ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. ''Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých''. Praha: Orbis, 1948. Národní knihovna, sv. 1. s. 93-95.
| ONLINE = {{Kramerius|nkp|18ab74d0-cdf9-11e7-9c14-005056827e51}}
| LICENCE = PD old 70
| LICENCE = PD old 70
}}
}}

Aktuální verze z 30. 12. 2019, 21:20

Údaje o textu
Titulek: Žehravý
Autor: František Ladislav Čelakovský
Zdroj: ČELAKOVSKÝ, František Ladislav. Ohlas písní ruských, Ohlas písní českých. Praha: Orbis, 1948. Národní knihovna, sv. 1. s. 93-95.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

To zlaté slunéčko
za mrakem se skrylo,
jak by ho za týden
na nebi nebylo.

Kam kouknu, tam se mi
tma sype do očí;
ach, kdy to slunéčko
zpod mraku vyskočí!

Chodím zarmoucena
a celá ztrápena,
co můj nejmilejší
hněvy ke mně chová.

Hněvá se, nevím proč —
slovem se neblíží,
raději než na mne
do kouta pohlíží.

Ptám-li se na něco,
jen hlavou pohodí:
dám-li mu dobrou noc,
ano neodpoví.

Tak všecka bývalá
v domě radost mizí:
máme se milovat,
a jsme jako cizí.

Snad jste vy, matičko,
jej na mne zezlila,
vždyť jsem já před vámi
vody nezkalila.

Nebo ty, sestřičko,
nepřeješ lásky nám:
přištíváš-li na mne,
naprav tě Pán Bůh sám.

Můj zlatý mužíčku,
jen mne tak nesužuj,
jestli jsem chybila,
radši mne vyhubuj.

Radši mne vyhubuj,
přijmu i zlá slova;
ale tvá nemluvnost
k smrti se mi rovná.

„S kýmpak jsi se vedla
ondyno na Újezd?
Však jsou tě viděli,
máš z toho pěknou čest!“

S kýmže jsem se vedla —
byl to můj bratříček,
provázel mě domů
večír přes lesíček.

Mužíčku můj milý!
byl jsi nelaskavým,
dělal jsi mně křivdu,
přece tě pohladím.