Poesie francouzská nové doby/Pýcha: Porovnání verzí

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Smazaný obsah Přidaný obsah
unifikace hodnoty parametru licence; - manuální kategorizace dle autora
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Zdroj online; - prázdné parametry {{Textinfo}}; kosmetické úpravy
Řádek 1: Řádek 1:
{{Textinfo
{{Textinfo
|TITULEK=Pýcha
| TITULEK = Pýcha
| AUTOR = [[Autor:Catulle Mendès|Catulle Mendès]]
|PODTITULEK=
|AUTOR=[[Autor:Catulle Mendès|Catulle Mendès]]
| PŘELOŽIL = [[Autor:Jaroslav Vrchlický|Jaroslav Vrchlický]]
| ORIGINAL = L’Orgueil
|PŘELOŽIL=[[Autor:Jaroslav Vrchlický|Jaroslav Vrchlický]]
| LICENCE = PD old 70
|ORIGINAL=L’Orgueil
| LICENCE-PŘEKLAD = PD old 70
|POPISEK=
| ZDROJ = ''[[Poesie francouzská nové doby]].'' Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 227–228.
|VYDÁNO=
| ONLINE = {{Kramerius|ABA001|12169520}}
|LICENCE=PD old 70
|LICENCE-PŘEKLAD=PD old 70
|ZDROJ=''[[Poesie francouzská nové doby]].'' Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 227–228.
|JINÉ=
|WIKIPEDIA=
|WIKIPEDIA-DALŠÍ=
}}
}}

<poem>
<poem>
O hmotě, o tvarech nebylo ani zdání.
O hmotě, o tvarech nebylo ani zdání.

Verze z 28. 12. 2019, 13:44

Údaje o textu
Titulek: Pýcha
Autor: Catulle Mendès
Původní titulek: L’Orgueil
Zdroj: Poesie francouzská nové doby. Překlad Jaroslav Vrchlický. Praha : Ed. Grégr, 1877. s. 227–228.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

O hmotě, o tvarech nebylo ani zdání.
Tu bohu stesklo se po tvorů milování
i stvořil vesmír ten tak čarovný a krásný,
děl k sobě: „Člověk zde žít v klidu bude šťastný,
můj dýchat bude vzduch a uvidí můj plamen.“
A nohou Jehova svrh’ dolu s ráje kámen.
A kámen oživnul a to byl muž.

                                           „Slyš, tebe
já Adam jmenuji,“ Bůh k muži děl, „to nebe
a hvězdy jeho, zem i zvěř nevinná, krotká,
již zrak tvůj na horách a v lesích, pláních potká,
i řeky veškeré, vzduch, který tebe šatí,
i žena, jejíž zrak zříš menším nebem pláti,
leč sladší nad záři, která ti v slunci svítí,
když budeš v pokoře mne milovat a ctíti,
je tvým, i jméno tvé i vše co pod oblohou.“
Tu člověk vykřikl: Proč strčil jsi mne nohou?