Wikizdroje:Pískoviště: Porovnání verzí
m pokus s více skupinami poznámek |
→Pokusy s nedělitelnou mezerou: dva odstavce textu s větším počtem vložených |
||
| Řádek 19: | Řádek 19: | ||
=== Nezařazené === |
=== Nezařazené === |
||
<references /> |
<references /> |
||
== Pokusy s nedělitelnou mezerou == |
|||
{{Forma|proza}} |
|||
Ani sněm zemanů a měst nebyl položen do Staroměstské radnice, ani valná obec nebyla tam svolána, aniž důležitý soud nějaký tam konán, a přece valem se hrnuli lidé k radnici, a ne chvíli, ale od božího rána, po celý den. A kdo sem přišel, tomu se nechtělo odtud; stál tu a čekal dlouhou chvíli, hodinu i více, a ne volně a v pohodlí, nýbrž v hrozné tísni zástupů. |
|||
Tlačiloť se všechno k věži radnice, kdež byl ten div divoucí, nový orloj, o němž šly takové řeči. Povídaloť se o něm po všech pražských městech, ve dvoře králově, v panských domech i v sousedských jizbách, v krčmách i na ulici, všude, že ten staroměstský orloj jest ne jako jiný orloj, ale že je tak divný a znamenitý, že jistě je nad jiné všecky orloje na světě. |
|||
{{Konec formy}} |
|||
Verze z 22. 6. 2008, 22:12
Rozumí se, že řádky tyto ani ukázky následující nevyčerpávají moderní poesii francouzskou[skup1 1]. Jen signalisují a upozorňují. Také nebylo lze překládati všecko a od každého. Je to právě jen anthologie[skup1 2], a tu nelze juž bez ublížení někomu sestaviti.
Aspoň neznám v literaturách úkazu, který by v tomto směru vyhověl všem a všemu. Místy rozhodovala také osobnost překladatele, MILUJU EVU![skup2 1] jeho vlastní zájem a záliba; ač snahu po spravedlnosti, aspoň relativní, znalec jistě mu neupře.[1]
Poznámky
Ve skupině 1
- ↑ viz Moderní básníci francouzští
- ↑ viz heslo Antologie na Wikipedii
Ve skupině 2
- ↑ vzkaz neregistrovaného uživatele neznámé slečně
Nezařazené
- ↑ tato poznámka je bez udání skupiny
Pokusy s nedělitelnou mezerou
Ani sněm zemanů a měst nebyl položen do Staroměstské radnice, ani valná obec nebyla tam svolána, aniž důležitý soud nějaký tam konán, a přece valem se hrnuli lidé k radnici, a ne chvíli, ale od božího rána, po celý den. A kdo sem přišel, tomu se nechtělo odtud; stál tu a čekal dlouhou chvíli, hodinu i více, a ne volně a v pohodlí, nýbrž v hrozné tísni zástupů.
Tlačiloť se všechno k věži radnice, kdež byl ten div divoucí, nový orloj, o němž šly takové řeči. Povídaloť se o něm po všech pražských městech, ve dvoře králově, v panských domech i v sousedských jizbách, v krčmách i na ulici, všude, že ten staroměstský orloj jest ne jako jiný orloj, ale že je tak divný a znamenitý, že jistě je nad jiné všecky orloje na světě.