Slovanstvo ve svých zpěvech/Písně ze Starého Srbska/Oj, slavíčku, časně zpíváš!

Slovanstvo ve svých zpěvech/Písně ze Starého Srbska
Voda proudem vyvěrala	Oj, slavíčku, časně zpíváš!	Žalovala stará matka

Oj, slavíčku, časně zpíváš! | Bilbil-pile, ne poj rano! | Билбил-пиле, не пој рано![editovat]

$\relative b' { \key e \minor \time 4/4 \partial 4 b8 b b4 b b b c8( b a c) b2 c8( b c d) b4 a a4.( g8 d' c b a) a( g16 fis g8 fis a2) e4 e8 fis d4 r b'4.( c8 d c b a) g( fis g a) fis4( g8 fis) e1 \bar "|." } \addlyrics { Oj, sla -- ví -- čku, čas -- ně zpí -- váš, ne -- buď mi tu, ach, bo -- žín -- ku můj! hos -- po -- dá -- ře! } \addlyrics { Bil -- bil -- pi -- le, ne poj ra -- no, ne bu -- di mi, jan -- jan -- dim, a -- man, go -- spo -- da -- ra! } \addlyrics { Бил -- бил -- пи -- ле, не пој ра -- но, не бу -- ди ми, јан -- јан -- дим, а -- ман, го -- спо -- да -- ра! }$

1. Oj, slavíčku, časně zpíváš, nebuď mi tu – ach, božínku můj! – hospodáře!	1. Bilbil-pile, ne poj rano, ne budi mi, jan-jandim, aman, gospodara!	1. Билбил-пиле, не пој рано, не буди ми, јан-јандим, аман, господара!
2. Sama jsem ho uspávala, sama chci ho – ach, božínku můj! – potom vzbudit!	2. Sama sam ga uspavala, sama ću ga, jan-jandim, aman, probuditi!	2. Сама сам га успавала, сама ћу га, јан-јандим, аман, пробудити!
3. Zajdu já si do zahrádky pro větévku – ach, božínku můj! – bazaličky.	3. Otisti ću u has-bašću, izidaću, jan-jandim, aman, struk bosiljke.	3. Отисти ћу у хас-башћу, изкидаћу, јан-јандим, аман, струк босиљке.
4. Usednu mu u kolenou, lehounce se – ach, božínku můj! – tváře dotknu:	4. Sednuću mu uz koljeno, udriću ga, jan-jandim, aman, po obrazu:	4. Седнућу му уз кољено, удрићу га, јан-јандим, аман, по образу:
5. „Hola! Vstávej, Jovo, duše! Hle, již den se – ach, božínku můj! – probělává!“	5. „Ustaj, Jovo, ustaj, dušo! Saba-zora, jan-jandim, aman, zab’jelela!“	5. „Устај, Јово, устај, душо! Саба-зора, јан-јандим, аман, заб’јелела!“