Sloky (Vigny)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Sloky
Autor: Alfred de Vigny
Zdroj: Moderní básníci francouzští. Praha : Jos. R. Vilímek, vyd. okolo 1893. s. 526.
Licence: PD old 70
Překlad: Jaroslav Vrchlický
Licence překlad: PD old 70

Ty ptáš se, pro koho ve novém, lesklém peří
si vylít veršů mých, těch mladých ptačat, sněm?
Vždyť křídla roztáhly jen v ňader tvojich šeři,
zrak nikdy profaní je nestih pohledem.
Pro tebe, nevděčná, v tom vzlétly okamžení,
jsou děti vzdechů mých a tvojich políbení
a jako obraz tvůj, tak spaly v srdci mém.

A chceš-li, pro tebe jen v stínu osamělou
pět hudou po tichu; tvá ňadra zvlněná
jak hnízdo ukryjí druž jejich sladkou, ztmělou;
či není libo ti, hvězd dcero vznešená,
jich smělý stíhati let hvězdami a mrakem
a zvolat: Láska má, já zřím to snivým zrakem,
pod jejich křídly jest s mým jmenem stajena?