Slávy dcera/Zpěv II. Labe, Rén, Vltava/138

Slávy dcera – II. Ján Kollár
	138

Údaje o textu
Titulek:	Slávy dcera – II., 138
Podtitulek:	(1797.)
Autor:	Ján Kollár
Zdroj:	Google Books (jen z USA)
Vydáno:	Patery knihy plodů básnických. Nákladem českého knihkupectví Emila Šolce, 1892. s. 29.
Licence:	PD old 70

Slavie! ó Slavie! ty jméno
sladkých zvuků, hořkých památek,
stokrát rozervané na zmatek,
aby vždycky více bylo ctěno!

Od Uralu Tatrám na temeno,
v pouštěch, kde má rovník počátek,
až kde slunka mizí dostatek,
království jest tvoje rozloženo!

Mnohos nesla, avšak křivdy činů
nepřátelských všecky přežila,
ba i špatný nevděk vlastních synů:

Tak, když jiní snadno v půdě měkké,
ty jsi trůny sobě tvrdila
na století rumích dlouhověké.