Sbírka přísloví, pořekadel a průpovědí, kterých užívá náš lid rolnický/Přísloví hospodářská vůbec
Vzhled
Sbírka přísloví, pořekadel a průpovědí, kterých užívá náš lid rolnický Karel Hrubý | ||
Čtvero ročních počasí | Přísloví hospodářská vůbec | Doslov |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Přísloví hospodářská vůbec, |
Podtitulek: | nesoucí se obsahem a významem svým k povětrnosti, k půdě a spůsobu jejího zdělávání, k lukám, lesům, zahradám, vinicím, chmelnicím, zvířatům hospodářským, k zjevům přírodním a jich vlivu na poměry hospodářské, k čeledi atd., vůbec ke všemu, co v obor zemědělství zasáhá. |
Autor: | Karel Hrubý |
Zdroj: | HRUBÝ, Karel. Sbírka přísloví, pořekadel a průpovědí, kterých užívá náš lid rolnický. Praha: J. OTTO. 1880. S. 17–39. Národní knihovna České republiky |
Vydáno: | 1880 |
Licence: | ![]() |
- S Bohem začni v každé době, podaří se práce tobě.
- Kdo ráno vstává, tomu Pán Bůh dává.
- Bez hospodáře i dobytek pláče.
- Dobré semeno a vzorná rychlá práce, věř, vyplatí se ti prospěchem v krátce.
- Přivykej hospodářství v mládí, nepoznáš hladu v stáří.
- Kdo své zahazuje, cizího nezasluhuje.
- Dokud co máš, nechť o to dbáš.
- Synu! šetř a chraň každé ptáče, vždyť pro tvůj zdar se stromu na strom skáče.
- Hmyzu mnoho na stromu přináší ti pohromu.
- Vážíš-li si stromu, zahrady: za práci dá ti steré náhrady.
- Kdo se rád hádá, v posměch se dává.
- Od včely máš medu, od hada však jedu.
- Mladí ležáci, staří žebráci.
- Kdo neseje, ten nevěje.
- Kdo pracuje, toho Bůh nezkracuje.
- Tomu zisk je neomylně, kdo vzdělává roli pilně.
- Čím kdo pluhu bedlivější, tím zisk hotovější.
- Kdo nechce bídy poznati, musí svým pluhem a na své roli orati.
- Dvojí orání, dvojí chléb, trojí orání, trojí chléb.
- Chceš-li s pole bráti, musíš na ně dáti.
- Brázda hluboká, sláma vysoká.
- Široké brázdy, prázdné stodoly.
- Hnůj na dvoře, zlato na poli.
- Kdo silně hnojí, dobře si též stojí.
- Kdo se dobytka spouští, chléb jej opouští.
- Záhy vstávej, příklad dávej.
- K dokonalosti neustále pokračuj i všestranně a neúnavně ji dovršuj.
- Čím výše stoupáš, tím víc vidíš.
- Není každý oráč, kdo se pluhu drží.
- Plné stáje vedou v ráje.
- Kdo pole vysiluje, lehčí svůj váček.
- Kde co čpí a kde co hnije, pole, luka z toho sílu pije.
- Kde jaký neřád, hrabej pořád; mech, ten nech!
- Strniště, sláma polí jest máma.
- Kaliště, bláto na poli zlato.
- Hnojiště kdo opatruje, stodolu a sklep sobě naplňuje.
- Mrť do pole smrť.
- Pšenička nedbá, zdali pátek nebo svátek.
- Co můžeš zhotoviti dnes, neodkládej na zítřek.
- Žito bez strachu vysí do prachu a oves třeba do vody, však ve svém období.
- Každá liška svůj ocas chválí.
- Lišku po ocase, lva a medvěda po pazouřích poznáš.
- Stará liška těžce se dá uštvati.
- Liška srst změní, ale obyčejů nezmění.
- Dobře v čas jiskru uhasiti.
- Chceš-li zlému v cestu jíti, nedej jiskře ohněm býti.
- Hojná píce, plný krajáč.
- Kdo lépe krmen, lépe táhne.
- Jesle ke stolu nechodí.
- Lepší dnes malý kus než zítra celá hus.
- Ne jednako Bůh rozdává: jednomu hus, druhému páva.
- Když se jedna husa napije, pijou jiné všecky.
- Nerovná spřež nerada spolu dobře táhne.
- Kdo pole pluží, obilí draží.
- Není na světě jedu, aby neměl v sobě medu.
- Na chřaplavý zvon nezvoň a vlka na kulhavém, koni nehoň.
- Velký zvon nemůže se najednou rozkolébati.
- Není všecko zlato, co se třpytí.
- Kdo jinému jámu kopá, sám do ní padá.
- Když se páni rvou, pouštějí sedláci chlupy.
- Kohout na svém smetišti rád kokrhá a zpívá.
- Dobrý kohout nebývá tučný.
- Dva kohouti na jednom smetišti se nesnášejí.
- Kdo řemeslo umí, uteče se k němu jako k otci a máteři.
- Řemeslo má zlaté dno.
- Kdo nejvíc řemesel umí, nejspíše ve psí bývá.
- Mnoho řemesel, málo chleba.
- Kdo dva zajíce honí, žádného nechytí.
- Panská láska roste na zaječím chvostě.
- Panská láska po zajících skáče.
- Mám ho rád jako trn v noze.
- Spávej jako zajíc (s otevřenýma očima totiž).
- Nekupuj zajíce v pytli.
- Lepší zajíc v pytli než holub na střeše.
- Když Pán Bůh dopustí, i motyka spustí.
- Každý dům hezký dobrým hospodářem.
- Nestojí dům na gruntě, ale na ženě.
- Nešťastný taký dům bývá, kde kohout mlčí a slepice zpívá. (Kde muž nosí přeslici a žena palici.)
- Není dům bez dýmu (bez mrzutosti časem).
- Běda tomu, v jehož domě se kočky a myši sestří.
- Ze zlé kůže nemůže býti dobrý kožich.
- Kde kůže lvova platna býti nechce, tu liščí břevno podkládej.
- Z cizí kůže dobře jest široký řemínek krájeti.
- Hajnému borovice ta nejsukovatější skrz krk proleze.
- Slepice ku plemenu nebeř od mlynáře a svině od pekaře a ženy z města nepojímej do vsi; budeť často na trh choditi a dříve než utrží na krupách radlici, propije i čertadlo.
- Běda té slepici, na kteréž se jestřáb učí.
- Kuře chce moudřejší býti než slepice.
- Kuře učí slepici (hrabat).
- Slepička po zrnéčku klove a tím sytá žive.
- Špatná slepice, špatné vejce.
- I slepá slepice někdy zrnko najde.
- Když kuře učí slepici, tuť mistrují učedníci.
- Ani slepice darmo nehrabe.
- Jest tajný jako slepice na vejcích.
- Chodí, jako by mu slepice chléb byly sežraly.
- Jaký strom, také ovoce.
- Dobrý strom, dobré ovoce.
- Zlého stromu zlé ovoce.
- Kam strom ohýbáš, tam roste.
- Mladistvý stromek bývá hebký.
- Jeden strom nečiní háj.
- Nepadá jablko daleko od jabloně. Nepadne jablko daleko od stromu.
- Kdo dělá, vydělá.
- Jaký plat, taká práce.
- Jez do sytá a dělej do potu.
- Spěšně k jídlu, spěšně k dílu, aneb: Jaký k jídlu, taký k dílu.
- Práce bezděčná nebývá vděčná.
- Práce kvapná, málo platná.
- Ustavičná práce vše přemáhá.
- S chutí do toho, půl je hotovo.
- Na sebe pracovati ne hanba.
- Kdo z rána políhá, večer pobíhá.
- Častá zdviž, výmlat blíž.
- Dvakrát měř, jednou řež.
- Z lesa honí medvěd a z domu macecha.
- Nedmi medvěda v ucho.
- Neštěstí nechodí po horách, ale po lidech.
- Hory s horami se nesejdou, za to však lidé s lidmi.
- Nové koště dobře mete.
- Bez matky včeličky — ztracené dětičky.
- Čím víc se člověk včel bojí, tím více se na něho sypou.
- Rybníky, včely, ovce zmohou i schůdnou lehce.
- Na zimu sto včel za vídeňský, na jaře jedna za krejcar.
- Skoupě kdo včely přehlíží, sám ve škodu se pohříží.
- Mezi včely nedmychej.
- Od včel med, od hada jed.
- Čí chléb jíš a pivo piješ, toho píseň zpívej.
- Pivo je dobré, dokud neslyší basu.
- Řeč se mluví a pivo se pije.
- Neklať hrušek, až dozrají.
- Odpadne jeden květ, nastoupne jiných pět.
- Čím starší kozel, tím tvrdší roh.
- Kopřivu mráz nespálí.
- Kdo chceš chleba, pracuj co třeba.
- Chléb má rohy, nouze nohy.
- Chutnější chléb ve svobodě než koláč ve službě.
- Když ženské perou, čerti je berou a když chléb pekou, div se nevztekou.
- Lenoch i pod svou střechou zmokne.
- Z mládí se trn ostří.
- Napřed se mlátí, potom se platí.
- Jaký mlat, taký plat.
- Na dubu nerostou než žaludy.
- Za deště se chalupa nepokrývá a za jasného dne do ní neteče.
- Kuj, dokud železo řeřavé.
- Horké železo se nejlépe kuje.
- Síla železo láme.
- V cizí naději hrachu nevař.
- V čas nouze i brambory pochoutkou.
- Kdo maže, ten jede.
- Lepší bažant na míse, než když lítá po dvoře.
- Pole má oči, les uši.
- Ze zlé kůže nemůže býti dobrý kožich.
- Oko, do srdce okno.
- Kdo má sádlo, tomu snadno.
- Ohně nelze upáliti, vody utopiti, větru udusiti a pravdě zahynouti.
- Podobného peří ptáci k sobě se táhnou.
- Ne všichni ptáci jsou páv a orlice.
- Velkých ptáků pod pomeč nelapej.
- Kdo jednou ptáka z ruky pustí, na střeše ho těžko lapne.
- Prve než se oheň rozmůže, snadno jej uhasiti, ale pozdě klec zavírati, když ptáci vylítali.
- Kozla platen pěkný vůz, když koně za nic.
- Pěšky jako za vozem.
- Nenamazaný vůz těžce se táhne.
- Vůz musí, když se koně oprou.
- Má namazaný vůz, až vrzá.
- Lesem šel a stromu neviděl.
- Skrze les na křivá dřeva nechoď.
- Kdo se chřestu bojí, nechoď do lesa.
- Do lesa dříví nevoz, do moře vody nenos.
- Čím dál v les, tím více dřev.
- Jak s lesem mluvíš, tak ti odpovídá.
- Kde se mydlí, dobře se pere.
- Proraženou cestou leckdos trefí.
- Všude se jako vrba ujme.
- Každý živoch své pastvy hledá.
- Všude koukol mezi pšenicí.
- Až do skonání světa nebude pšenice bez koukole.
- Na černém poli pšenička se rodí.
- Kdo tobě pelyněk sype, syp jemu zase hořec.
- Na rozdílnou zvěř rozdílná čižba.
- Jezdečnými chrty řídko zajíce uštveš.
- Dobrý hospodář i o nejmenší věci věděti chce.
- Hospodářovi často třeba býti hluchým i slepým.
- Bude z něho hospodář jako z kozla zahradník.
- Hospodaří zle, od desíti k pěti; kde je, aby nebylo.
- Třeba uměti po hospodářská hospodařiti.
- Dávám, abys dal.
- Nemáš-li peněz, do hospody nelez.
- Bůh činí časy, lidé kalendáře.
- Kalendář je lhář, Bůh nejlepší hospodář.
- Znáti čas — první hospodáře pravidlo.
- Kdo v dešti seče, za sucha sklízí.
- Ječmen hospodáře devětkrát zarmoutí (než jej totiž sklidí).
- Rannímu dešti, ženskému pláči a psímu kulhání stálosti chybí.
- Kde roste stoklasa, živí se sedlák i chasa; kde roste metlice, neuživí se pán ani slepice.
- Pán Bůh stvořil volky a čert spolky.
- Lépe moučno nežli loučno (t. j. lepší pole než luka).
- Vinice jsou bídnice, osení jistější živení. Též: vinice bídnice, chmelnice pouhá dělnice; zahrada
častá náhrada; louka, ta si fouká; dobré role neprodávej, v…!
- Láska k poli krmí voly tučný vůl krmí stůl.
- Jak hospodář píská, tak čeleď skáče.
- Služ jako sluha aneb utec jako srna.
- Toho slyš, čí chléb jíš.
- Není dobré znamení, když čeládka mnoho ztrácí neb nachází.
- Rané ptáče dál doskáče.
- Mrcha mrše smrdí.
- Co plátno jest mrchu léčiti.
- Neví ještě, kam pěnkava nosem sedá.
- Z ptačího písku málo zisku.
- Host a ryba třetího dne smrdí.
- Blaze rybám ve vodě.
- Od hlavy ryba smrdí.
- Máš-li pušku, najdeš mušku.
- Tobě to sluší jako židovi ručnice.
- Když nemáš křídel, nelítej.
- Velké má vlast naše povolání a my velkou máme povinnost: bychom spěli k předu bez ustání a předsudků svrhli ničemnost. Kdo zůstane zpátky — ku pokání nebude míti času dost; parních strojů hvizd k činnosti pudí, když ospalce všecky ze sna zbudí.
- Muž v domě hlavou a žena duší.
- Nešťastný taký dům bývá, kde kohout mlčí a slepice zpívá. Též: Běda tomu dvoru, kde rozkazuje tele volu.
- Špatná hospodyně bývá, kterou slunce pod peřinou vídá.
- Oči hospodářovy střechou domu.
- Kde pán sám do koutů nahlédá, tu hospodářství dobře stojí. Též: Častá dohlídka pohání práci.
- Dobrý hospodář více prodá nežli koupí.
- Kdyby nebylo oráče, nebylo by boháče.
- Pot chleba — první vláha.
- Dbáš-li o roli, dbá role o tebe.
- Chceš-li s pole bráti, musíš na ně dáti.
- Kde se hnojí, tam se rodí, aneb: Kdo hnojí, dobře stojí.
- Kdo se spouští dobytka, chleba se spouští.
- Hojná píce, plný krajáč.
- Jinak v údolí jinak na horách (hospodářství vésti se musí).
- Rybníky chybníky.
- Nekoukej na vrata, ale za ně.
- Meť před svými dveřmi (nestarej se o jiného).
- Čím hrneček navře, tím střepina páchne.
- Hrnec se pozná po klepání, blázen po štěbetání.
- Kdo ví, co v hrnci vře, když jest pod pokličkou?
- Malý hrnek rád překypí.
- Lepší plná truhlice nežli prázdná sednice.
- Drž se břehu, nechceš-li utonouti.
- Podemletému břehu nevěř.
- Tiché vody břehy berou.
- Stojaté vody hnijí.
- Čím kdo více vodu pije, tím víc žízeň v sebe lije.
- U velké vodě velké ryby, v malé vodě malé ryby bývají.
- Čím jsou vody kalnější, tím jsou lovy valnější.
- Kam voda má spád, tam teče.
- Na ptáky musí se lepem a ne cepem.
- Kdo chceš ptáky chytati, neházej kyjem mezi ně.
- Po zpěvu a peří pták poznán bývá.
- Každý pták zlý, který svého hnízda nečistí.
- Z ptačího pisku málo zisku.
- Lepší pták jeden v ruce nežli dva letící.
- Když pták z klece unikne, nečekej, až se vrátí.
- Lepší pták na talíři pečený nežli dva v povětří vznešení.
- Není ptáče toho, kdo je škube, ale toho, kdo je jí.
- Ptáka zpěv prozrazuje.
- Každý pták zpívá, jak mu narostl zob.
- Každé ptáče svým zobem se živí.
- Malý pták, malé hnízdo.
- Nesluší za vrabcem vejce házeti.
- Vrabci se hádají o cizí proso.
- Pro plevy zrna najíti nelze.
- Bez ostruh na koně nesedej.
- Čert chce míti nějakou šrůtku.
- Kdo má jakou stáječku, ať hledá i kravičku.
- Co plátno chléva zavírati, když v něm krav pokradli.
- Čím déle kámen na jednom místě leží, tím více mechem obroste.
- Častá krůpěj i kámen prorazí.
- Těžko z kamene olej vytlačiti.
- Kapka mrví kámen ne mocí, ale častým padáním.
- Kámen se mechem neobalí, jenž se s místa často valí.
- Dva tvrdé kameny řídko dobré mouky námelou.
- Na tvrdý špalek tvrdý klín.
- Naděláš co beran v horku.
- Beran vlku kalí vodu.
- Berana po rouně poznáš.
- Každý čáp má svůj čas.
- Kdo se k provazu narodí, v zemi neshnije.
- Kde provaz tenký, tu se trhá.
- Trojnásobný provaz nesnadno se přetrhne.
- Topící se i slámy se chytá.
- Síla i slámu láme.
- Ze slámy nebude než sekanina a z prkna drtina.
- Sláma se nehodí než do chomoutu a kroupy do jelita.
- Dobrá v chomout sláma a v kaftan bavlna.
- Kde sláma a oheň blízko sebe leží, tam rádo hoří.
- Vyschnou-li močidla, nezůstane ani žába.
- Pečené holuby, nelítají do huby.
- Točí se (pyšní se) jako holub na báni.
- V čisté trávě seda varuj se hada.
- Kdo chce hada bíti, opatrnosti potřebí.
- Hada za ňadra si schová (mužná).
- Zlatý klíč všecky zámky otevře.
- Komu Pán Bůh nedal, kovář neukuje.
- Proto má kovář kleště, aby se nezžehl.
- Rovně kováno, brzo zbroušeno.
- Kdo maže, ten jede.
- Kde nic není, ani čert nebere.
- Vše na čas, Bůh na věky.
- Hlemýždi v skořepině nejlíp.
- Vlaštovky pijí — bude déšť.
- Svině sytá věchtem zmítá.
- Nedal Pán Bůh svini rohů, aby netrkala.
- Lepší své svině pásti, než jiného peníze počítati.
- Já pán, ty pán, kdo bude svině pásti?
Svině zůstane sviní, byť i zlaté sedlo na sobě měla.
- Svině když kaliště mají, o čistou vodu nedbají.
- Sluší mu to jako svini chomout.
- Kdo se mezi plevy míchá, toho svině sežerou.
- Svině pytel najde a mošna lotra.
- Ukálená svině ráda jiné kalí.
- Když prase připovědí, huod pro ně s pytlem.
- Vlečeš-li otce ku prahu, povedou tě tvé dítky přes práh.
- Nové síto na kolík věší, staré pod stůl házejí.
- Vrabec na střeše zisku nenese.
- Lepší vrabec v hrsti nežli zajíc v chrastí.
- Čas růže přináší.
- Ne všude, kde růže roste, kopřiva také vyrůstá.
- Žádná růže, není bez trní.
- Růži trhej, když kvete.
- Nemilovali bychom růži tolik, kdyby po celý rok kvetla.
- Nepouštěj se bez vesla na moře.
- Březová metla vyhání děti z pekla.
- Žádný dvěma metlami švihán býti nemá.
- Kdo skoupě seje, skoupě sklízí, aneb: Kdo řídko seje, řídko žne.
- Kdo na jaře neseje, v jeseni nevěje, aneb: Kdo neseje, ten nevěje.
- Rané setí často zmýlí a pozdní vždycky.
- Ze špatného semene nečekej dobrého plemene.
- Pilné setí vede od čtyř k pěti.
- Kdo chce žíti, musí síti.
- Co kdo seje, to bude žíti.
- Kdo plevy seje, málo nažne.
- Jiný sil, jiný žne.
- Nehledej ve sťávě (míze) laje.
- Za mízky ti lýka dříti.
- Přetočená struna praská.
- Prázdný pytel nestojí.
- Jsi obratný jako sochor v pytli.
- Nešij pytel hedbávím.
- Jest stálý jako voda v pytli.
- Tys to spravil jako svině pytel.
- Ovčičky mají zlaté nožičky.
- Jediná prašivá ovce celé stádo nakaziti může.
- Hrách na stěnu házeti (dobrého napomenutí si nevšimnouti).
- Nedávej bláznu palici.
- Proti palici není šermu.
- Darovanému koni na zuby se nedívej.
- Na rychlém koni na námluvy nejezdi.
- Koně nekupuj ušima, ale očima.
- Schvácený kůň, nalomený luk, usmířený přítel vždy jsou nejisti.
- Chlivého koně nemáš příliš hnáti.
- Kdo má koně, snadno k němu sedlo najde.
- S cizího koně i v prostřed bláta sesedej.
- Nevoď koně z krčmy, ale do krčmy.
- Oko páně nejlépe koně vyobročí.
- Chraň se koně od zadu, ženy od předu.
- Kůň brůna, žena důra, Janek pachole, řídko z toho trého co dobrého bude.
- Někdy i kůň o čtyřech nohách klesne.
- Koně za ovsem běží, oslové ho dostávají.
- Těžko jest dostati se se psa na koně.
- Nesedej na koně, nespadneš.
- Kdyby kůň o své síle věděl, žádný by na něm neseděl.
- Ani kůň netáhne víc než může.
- Kůň, který ovsa dobývá, nejméně ho jí.
- Proto je trh, aby druh druha strh’.
- Kdo za pluhem kleje, zlé semeno seje.
- Kdo rád orá, bude brzo bohat.
- Ohlídej se (pamatuj) na zadní kola.
- Každé hrábě k sobě hrabou.
- Kdo spěšně neuhrabuje, mnoho pohrabuje (u sklizně ječmene).
- Obruč hrubý pomalu se ohýbati musí.
- Zralou hrušku snadno střásti.
- Jezdce švec pozdraví, pěšímu se klaní.
- Co se na jeho říčici dostane, umí zapáliti.
- Jak řemen stačí, hospodařiti.
- Náhlá robota nikdy dobrá nebývá.
- Snadno ve třtí píšťalky dělati, aneb: Snadno v rákosí píštalky řezati.
- Ne vždycky rak na mlýně, někdy také žába se trefuje.
- Jaký otec, taký syn, jaká voda, taký mlýn, jaké dřevo, taký klín.
- Pro hubu na hubu.
- Hubu zapni a oči napni.
- Líná huba holé neštěstí.
- Kdybys byl měl hřebík, byl bys neztratil podkovu, byl by ti neochromil kůň.
- Ořech tvrdý, zub červivý; mladá žena, kmet šedivý: toho spolku, radím, se střez, věc nejlepší rovná spřež.
- Zpustlá štěpnice, chudá truhlice.
- Volu mlátícímu nezavřeš ústa.
- Cizím volem chleba se nedoořeš.
- Nezvou vola, aby pivo pil, ale aby vodu vozil.
- Vola za rohy, člověka za jazyk tahají.
- Hledí na to jako vůl na nová vrata.
- Hrne se do toho, jako vůl do kupy sena.
- Volovi seno, koňovi oves, pacholkovi buchtu, vždy se práce dobře koná.
- Ani vůl dvojí smrtí neumírá.
- Kdo sám v peci bývá, jiného tam hledá.
- Když se v kamnech svítí, dobře u nich dlíti.
- Nebezpečno olejem oheň hasiti.
- Jdo mu to od ruky jako ševci smůla.
- Pěšky jako za vozem.
- Nemáš-li koně, choď pěšky.
- Kdo bývá na koni, bývá i pod koněm.
- Kůň mladý v peníze jde, starý z peněz vychodí.
- Tlustá kráva špatně dojí.
- Není krávy, která by telátkem nebývala.
- Kdo za krávou stojí, lehko dojí.
- Nepřilívej louže k blátu.
- Učedník — mučedník.
- Na křivou díru křivý hřebík.
- Sedlák je jako vrba, čím častěji ji obroubáš, tím se hustěji obalí.
- Když prší, seč; když je hezky, suš.
- Kdo dřív přijde, ten dřív mele.
- Nechoď se vším na trh.
- Co doma uvaříš, to doma sněz.
- Kde zima, tam drž plášť.
- Trn v noze, myš v stoze, kde to přebývá, tam dobře nebývá.
- Myš v tobolce, had v lůně, oheň v podolku, zvyklí jsou hospodářům činiti škodu.
- Myš nejde na pasť, ale na uzeninu (špek).
- I střemchou se třída ukrojiti dá (u chleba).
- Kdo chce mák mít, musí umět plít.
- Co se na mlýn zasypalo, nechf se mele.
- Ve mlýně hudba neplatí.
- Mlýny klepavé lépe melou.
- Město bez lidu, mlýn bez vody, dům bez střechy za nic nestojí.
- To je voda na jeho mlýn.
- Koho oči bolí, nechoď do mlýna.
- Kdo do mlýna chodí, zamoučí se.
- Ve mlýně nehuď a ožralce, když spí, nebuď.
- Drž se starého vína a přítele.
- Dobré víno i bez věnce vypijem.
- K dobrému vínu nepotřebuješ hrát.
- Víno není vinno, že se lidé opíjí.
- Vejce dnešní, chléb včerejší, víno loňské nejlepší.
- Panská milost a víno v dřevěné konvi i přes noc zvětrají.
- Dobré víno nepotřebuje ukazatele a hlasatele.
- Co do sv. Jiří vína vidíme, to o sv. Havle nasbíráme.
- Teče-li o sv. Vincenci voda kolejem, dobré víno bude, taktéž jsou-li boží hody jasné.
- Je-li o sv. Bartoloměji pěkný den, bude pěkný podzimek a dobré víno.
- Sv. Jan nám to daroval, sv. Žofie nám to vypije (víno mrazem poškozené).
- Předchůdce vína vínu vítaný (bezinky).
- Přítel vína, nepřítel lidí (bezinky).
- Kdo víno kopá, ten pije vodu; kdo víno pije, má velkých zvonů.
- Vinice nechce modlitby, ale motyky.
- Který pán na své vinice seje obilí, ten i se svou vinicí zkobylí.
- Kdyby byl sv. Bartoloměj sv. Matouše bratrem, byli bychom šťastnější ve vinicích; protože co sv. Bartoloměj slíbí, sv. Matouš zkazí.
- V písku jest lopata a putna doktorem (protože se tam mnoho hnojit musí).
- Na hlíny mor, na písky dar (t. podzimní deště).
- K líčení třeba líčidla.
- Není pšenice bez koukole.
- Na černém poli pšenička se rodí.
- Není hospůdky, by nebylo půtky.
- Proto vlčka bijí, aby se starý vštípil.
- Vlkovi mluv: nebe! vycení zuby na tebe.
- Žid křestěný, vlk skrocený, to nepřítel smířený.
- Co vlk nesežere, domů se navrátí.
- Vlk i čítané béře.
- Co vlk schvátí, nerad vrátí.
- Musí tuhá a tvrdá zima býti, má-li vlk vlka jísti.
- Kdo chce vlky zlapati, dej jim nejprv mrchu sápati.
- Vlka po srsti poznáš.
- Kde se mníš svou péči slože, varuj se tu vlka z ovčí kože.
- Není dobře vlku stádo poručiti, kozla zahradníkem učiniti.
- Poruč vlku berana.
- Kdo chce s vlky býti, musí s nimi výti.
- Z vlka nebude beran, ani ze psa oráč.
- Tak suď, ať vlk syt a koza celá.
- Těžko vlka za ucho držeti.
- Vlk srsti nemění.
- Leze jako vlk po břiše.
- Co vlk a kůň pokousá, to se nerado hojí.
- Mol v drahém rouše, živá ryba na suše, vlci mezi kozami, žák mezi pannami, kozel v zahradě, Němec v české radě, můž to každý rozuměti, že ty věci bez škody nemohou býti.
- Těžko vlkem orati.
- Rána se zhojí, ale slovo ne.
- Slovo dělá muže.
- Kde nic není, ani čert nebere.
- Když Pán Bůh dal zuby, dá také do huby.
- Nehraď se plotem, ale přáteli.
- Na pohyblivé dřevo i kozy lezou.
- Lepší přítel v radě než koza v zahradě.
- Mladá koza ráda líže, stará bere i se solničkou.
- Čí koza, drž ji za rohy.
- Je vlny na koze, jako chlupů na žábě.
- Mnoho křiku, málo vlny.
- Rozumí tomu jako koza petrželi.
- Kde je kozel zahradníkem, stará bába poručníkem, tam aby byl čert služebníkem.
- Bude z něho hospodář jako z kozla zahradník.
- Čím starší kozel, tím tvrdší roh.
- Kdo lip krmen, lip táhne.
- Sytý táhne; nesytý nepotáhne.
- Dva koně víc utáhnou než jeden.
- Hlaď sobola po srsti i proti srsti, vždy se hladí.
- Jazyk hlavě nepřeje.
- Jazyk bez kostí, ale kosti láme.
- Hněv a jazyk na uzdě měj, málo mluv, mnoho rozuměj.
- Dej jazyk na řetěz.
- Kdo se nechce mrzeti, uč se jazyk držeti.
- Když je šití, není nití, když je nití, není šití.
- Ten by musil mnoho nakoupiti nití, jenž by chtěl lidem huby zašiti.
- Přísloví — napoví.
- Přísloví neklátí se na křoví.
- Žeň kozy po svých, z toho nic nebude (někoho odbyti).
- Dostal košem (byl odbyt).
- Chytil tam kocoura (sklaplo mu).
- Z ručky do ručky (říká se, když jeden drahému nedůvěřuje).
- Co se zdá, to je sen.
- Oděv, stravu podle stavu.
- Bohatý šátek a chudý statek dělají na počtech zmatek.
- Jez chleba a pij vodu, nepřijdeš na chudobu.
- Kdo chce spořiti, od úst musí začíti.
- Kdo mála si neváží, po mnohu ať nebaží.
- Kdo mála nehledí, ten dlouho nedědí.
- Zpívej, co umíš, dělej, co můžeš, jez co máš, nesahej výše sebe: obstojíš, poznáš.
- Dělej, jak ti řemen stačí.
- Zajíce drž, když ho máš; když ho pustíš, víc ho neshledáš.
- Neudržíš-li za uzdu, za ocas neudržíš.
- Hloupý všecko skoupí.
- Kdo ustavičně stavěti žádá, ten jako z žertu schudne.
- Raději kováře než kováříčka.
- Sprostota jest největší mýto.
- Uspořené peníze jsou dvojnásobné peníze.
- Šetrnost jest jistý výdělek.
- Šetrnost nad bohatství.
- Kdo šetří, má.
- Spoření — bohaté koření.
- Co sám můžeš spraviti, nechtěj jiným svěřiti.
- Cizí oko nehledí široko.
- Nesmělé srdce cti nedochází.
- Jaké srdce, takový jazyk.
- Lepší stádo jelenů pod vůdcem lvem, nežli stádo lvů pod vůdcem jelenem.
- Kde je nejvíc opichaců, nejméně je pšena (u prosa).
- Pán dobrý a pastýř dobrý v povahách jsou sobě podobni.
- Na suchém dřevu těžko trhati listí.
- Dřevo kam se šine, tam padne.
- Kdo rukama med mícha, prsty olizuje.
- Ten-li med pije, jenž na brti leze, neb ten-li víno
pije, jenž je kope?
- Poruč psu, pes ocasu, pes si lehne, ocas se nehne.
- Pes, který mnoho štěká, málo kouše.
- Pán Bůh psího hlasu neslyší.
- Psí hlas do nebe nejde.
- Pes horší, co mlčky kousá.
- Drží slovo jako pes půst.
- Když pes žere trávu, pršívá.
- Nemůže-li pes kost hrýzti, bude ji lízati.
- Starému psu a starému sluhovi hotový plat jde.
- Kdo chce psa bít, snadno hůl najde.
- Mnoho psů zajícova smrt.
- Nebuď psa, když spí.
- Ne vždycky dobrý pes dobrou kost dostává.
- Nebude z psa slanina, ani z vlka beranina.
- Pes psa nejí.
- Lepší rané tele než raný pán.
- Chovej tele, bude z něho vůl.
- Kdo co má v komoře, vydává do kuchyně.
- Kocour rád ryby jídá, nerad však pro ně do vody lízá.
- Kočka z předu líže a po zadu drápe.
- Kocour jde, myši v kout!
- Když kocour není doma, myši mají posvícení.
- Kočka myší nenechá, liška slepic a vlk ovcí.
- Čím více s kočkou zahráváš, tím spíše tě škrábne.
- Co se z kočky narodí, nebude než myši chytat.
- Neplet se mezi smetí, abys nebyl vymeten.
- Ženě a klínu nikdy nevěř.
- Nedůvěřuj koňskému zadku a psímu předku.
- Lepší klín lipový a hospodář, nežli šafář ocelový.
- Kdo chce jádro jísti, musí ořech rozlousknouti.
- Každý řetěz tlačí, byť i články jeho zlaté byly.
- S velkými pány není dobře třešně jísti.
- Nes česnek kam chceš, všude česnekem bude.
- Komu třeba uhle, hledej v popeli.
- Když je žito plenivé, bylo orání lenivé.
- Blátivý čas na boty ras.
- Vrána vráně oči nevyklube.
- Kam vrána letí, tam jest jí slyšet krákati.
- Vrána podle vrány sedá, rovný rovného si hledá.
- Kolik vran bílých, tolik macech dobrých.
- Nové kružadlo dobře krouží.
- Dá-li Pán Bůh kravičku, dá též travičku.
- Která kráva za své vzala, dvojnásobného mléka dávala.
- Která kráva mnoho řve, ta málo mléka dává.
- Dáš-li koni ovsa, on ti skáče hopsa.
- Komu se nelení, tomu se zelení.
- Kdo ráno vstává, tomu Pán Bůh dává.
- Kdo hodně podhnojí, tomu se obrodí.
- Kdo si hledí stromku, chvály dojde u potomků.
- Sázej na lva znamení, všecko se ti urodí.
- Hluboké orání ke vzrůstu pohání.
- Na jaře den, na podzim týden.
- Úhory orej hluboko, budeš mít klasy vysoko.
- Kde jest pažit, tam není jetel.
- Víc uschne za den na poli než za týden doma.
- Jak zaseješ, tak žíti budeš.
- Kdo nepracuje, ať nejí.
- Zítra, zítra! neříkejme, dnes co možná dodělejme.
- Zítra, zítra, dneska nic! říkává pán z Lenošic.
- Lepší: chvála Pán Bůh, nežli: dá-li Pán Bůh.
- Jaký pán, takový krám, aneb: Jaký pán, taková čeládka.
- Jaké mrvisko, takové chlapisko.
- Čím lepší krmivo, tím lepší mrvivo.
- Střež se dělat dluhy, neboť mají nohy.
- Štěstí když chřestí, boj se neštěstí.
- Dobře z předu i ze zadu oči míti.
- Kdo neprohlédá očima, prohlédne měšcem.
- Neutrácej víc než získáš, sic se na hlavu postříkáš.
- Kdo chce věděti a znáti, musí se na vše pilně ptáti.
- Dobrá kniha jest dobrá rada v potřebě, a kdo se drží dobré rady, nedojde brzy vady.
- Kdo má k čemu příhodný čas, ať na jiný nečeká zas.
- Cvičení a zkoušení dává umění.
- Dnem i rokem za pokrokem.
- Jak co děd tvůj řídil, tak vše nedělej, spíše o to dbej, abys více klidil.
- Jsou-li v zimě rampouchy hojné, budou lny dlouhé.
- Rozkvete-li záhy trn, vymetá též záhy žito.
- Ženci na pole, včely z pole.
- Viděti divoké husy na odletu, znamená konec babímu létu.
- Podrží-li strom dlouho list, tuhé zimy můžeš býti jist.
- Suchý půst, úrodný rok.
- Více dvě oči než dvě ruce vydělají.
- Častá dohlídka pohání práci.
- Pes ve dvoře, menší hoře.
- Ovce s jehnětem jest za úl včel nejspravedlivější.
- Rak a pšenice zároveň do zrna rostou.
- Znáti čas první hospodáře pravidlo.
- Hosta chlebem, solí, nezdvořáka uvítej holí.
- Kdo hosta rád vidí, i psa jeho nakrmí.
- Velké pány měj přátely, ale ne sousedy.
- Soused za přítele stojí.
- Lepší blízký soused než daleký přítel.
- Od dobrého souseda hraditi se netřeba.
- Jak chodí starý rak, i mladý se učí tak.
- Kam rád chodí táta, tam i synek chvátá.
- Bitím podaří se jednoho čerta vyhnati a deset jiných vehnati.
- Jaká řepa, taká nať, jaké plášti, taká mlaď.
- Jaké semeno, takové plemeno.
- Chudá matka spíše sedm dětí vychová, než sedmero dětí jednu matku vyživí.
- Dítky jsou chudině živý poklad.
- Než se ženíš, pošli uši mezi lidi.
- Matku nadcházej, dceru předejdeš.
- Nežeň se očima, ale ušima.
- Ožeň syna, kdy chceš, a dceru, kdy můžeš.
- Služka nestálá nikdy v pěkné sukni nepřichází.
- Pokud chodíš, potud se hodíš.
- Lépe státi za svým snopem než za cizím mandelem.
Kategorie:
- Monitoring:NavigacePaP/TITUL/=název kořenové stránky
- Monitoring:NavigacePaP/ČÁST/=název podstránky
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR/=plaintext autor
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR2/=(nevyplněno)
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/AUTOR2/ nepřítomný
- Monitoring:NavigacePaP/DALŠÍ/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/PŘEDCHOZÍ/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/TITUL/ vyplněný
- Monitoring:NavigacePaP/TOP/ nepřítomný
- Monitoring:NavigacePaP/ČÁST/ vyplněný
- Monitoring:Wikidata:TITUL jiné
- Monitoring:Textinfo/TITULEK/=vlastní
- Karel Hrubý
- Monitoring:Textinfo automaticky kategorizující stránku neobsahující kategorii autora
- Monitoring:Kramerius/ABA001
- Licence:PD old 70
- Monitoring:Textinfo/LICENCE/PD old 70
- Monitoring:Textinfo/AUTOR/=odkaz Autor s textem (stejné)
- Monitoring:Textinfo/AUTOR-UVEDEN-JAKO/=(nevyplněno)
- Monitoring:Textinfo/PŘELOŽIL/=(nevyplněno)
- Monitoring:Textinfo/AUTOR/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/AUTOR-UVEDEN-JAKO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/EDICE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/IMAGE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/IMAGE-PAGE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/INDEX/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ISBN/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/JINÉ/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE-PŘEKLAD/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE-PŘEKLAD2/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/LICENCE2/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ONLINE/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/ORIGINAL/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/PODTITULEK/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/POPISEK/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/POPISEK-IMAGE/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/PŘELOŽIL/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/SOUVISEJÍCÍ/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/TITULEK/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/VYDÁNO/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA-DALŠÍ/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/WIKIPEDIA-HESLO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/WIKISLOVNÍK-HESLO/ nepřítomný
- Monitoring:Textinfo/ZDROJ/ vyplněný
- Monitoring:Textinfo @ 301241-260558