Rudé právo/1929/19. únor/Román o Saccovi a Vanzettim

Údaje o textu
Titulek:	Román o Saccovi a Vanzettim[red 1]
Podtitulek:	Na okraj vydání 1. dílu Sinclairova »Bostonu« Družstevní prací.
Autor:	Bedřich Václavek (jako B. V.)
Zdroj:	Rudé právo, roč. 10, č. 43, s. 5 Digitální knihovna Národního muzea
Vydáno:	19. února 1929
Licence:	PD old 70
Související na Wikidatech: Boston

Bostonská justiční vražda, jež předloni v létě otřásla svědomím všeho světa, byla vpravdě hodným tématem pro velikého »zvířovače bahna«, »svědomí Ameriky« Uptona Sinclaira. Byl k tomu určen nejen vnitřní nutností, ale i hlasem celého světa: Když se byl v den této vraždy rozhodl ji literárně zpracovati, dostával v nejbližších dnech potom telegramy a dopisy ze všech pěti kontinentů, potvrzení, jak tato práce byla dějinně nutna.

»Soudobým historickým románem« nazval Sinclair své dílo, naznačuje, že má na mysli asi to, co bývá nazýváno »žurnalistickou« nebo »reportážní« slovesnou prací. Nevytvářeti fikci a sloužiti fantasii a ukojovati estetické potřeby, cele podati kus skutečnosti, dnešní, nejaktuálnější skutečnosti, jež se týká nás všech. Sinclair zabral dva světy, aby případ obou italských anarchistů byl zasazen do celého rámce sociálního zapříčinění: Prostředí těchto individualistických, idealistických bojovníků za svobodu a na druhé straně vysokou obchodní a finanční společnost bostonskou. Prvé líčí úplně dokumentárně a přímo. Prostudoval 3900 stránek svědectví společného procesu obou anarchistů, ostatní zakládá na ověřených svědectvích a zprávách, výroky obou béře z jejich dopisů a rozmluv, jak mu je vypravovali jejich přátelé. Bostonské prostředí velké buržoasie líčí sice podle faktů, ale zahaluje je — pochopitelně — do románového roucha. Konfrontací obou teprve je obraz úplný. Za spojku mezi oběma světy slouží mu dvě »přeběhlice« z tábora velké buržoasie, jichž příběh si podle jiného vzoru zkonstruoval.

Tak se před námi rozvíjí obraz na jedné straně světa bostonské buržoasie, pocházející ze starousedlíků a vytvářející novou šlechtickou kastu. Její vzájemné surové boje, organisované olupování, a zase naprostou sjednocenost proti všemu, co zavání třídním nepřítelem. Válečné profity, umělé věštění nového amerického šovinismu a válečného nadšení, jež si co do zrádcování, persekuce atd. nezadalo příliš s rakouským válečným šílenstvím, jak jsme je sami poznali, posléze poválečnou krisi průmyslu, zařízeného na válečnou výrobu. Souběžně jde příběh Vanzettiův. Život idealistického anarchisty v dobrosrdečném prostředí, jeho naivně lidské a dobrácké srdce, jež nedovede ublížiti ani kočce. Čistý lidský charakter, světlá duše pod obhroublým zevnějškem kopače stok, idealistický zápal třídního bojovníka-individualisty, jenž z něho činí nebezpečného stávkového agitátora. Pak policii uměle konstruovaná past, do níž padne Vanzetti i se Saccem. První proces Vanzettiův, v němž ho soudí šovinistická zaujatost stoprocentních Američanů a třídní tribunál, předem odsuzující třídního odpůrce. Posléze rozvinutí druhého procesu až po hlavní líčení. Zde končí zatím 1. díl.

»Boston« vyniká nad dosavadní práce Sinclairovy i nad poslední skvělý »Petrolej«. Jasné postavení cíle dává mu ostrou výraznost a odvádí zájem spisovatelův od tématu v tom smyslu, že nepíše poklidný, naturalistický román, jeho zájem se nevyčerpává tématem. Spíše mu jde o to, jak věci líčiti. A tu vytváří Sinclair opravdový typ moderního reportážního, žurnalistického díla. jež účinně bojuje věcnou prací, spoustu fakt, na nichž je založeno, však nepodává popisným způsobem, cele zpracovává ji a podává s takovou intensitou, že z hloubi duše čtenáře vzrušuje. Má to tempo dnešního života, při vší pravdivosti dosahuje to intensity nějakého příšerného dobového eposu; eposu neudržitelnosti tohoto kapitalistického světa. Vedle tempa má však Sinclairův román i vyváženost, rovnováhu. Cítíme pod tím vším člověka, jenž hluboce nahlédl do třídních problémů a vidí jednotlivost jako část velkého celku a v celku jeho velikou otázku, jež se mu klade: sociální revoluci.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Otištěno v rubrice Literatura, divadlo, umění.