Rozpravy Aventina/1933–1934/11/Marijka nevěrnice

Údaje o textu
Titulek:	Marijka nevěrnice [red 1]
Autor:	Karel Smrž (jako ksž.)
Zdroj:	Rozpravy Aventina, roč. 9, č. 11, s. 98 Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR
Vydáno:	15. března 1934
Licence:	PD old 70
Související na Wikidatech: Marijka nevěrnice

Marijka nevěrnice (Uvádí Lloydfilm). Úkol, který si vytkli tři čeští spisovatelé, Ivan Olbracht, Karel Nový a Vlad. Vančura – vytvořiti pravdivý, dramaticky hutný a účinný film bez profesionálních herců, a v prostředí, využívaném filmem dosud jen ojediněle a jako prostá kulisa – nebyl snadný. Ivan Olbracht, jehož Nikola Šuhaj patří k nejúspěšnějším českým románům, zná dokonale Podkarpatskou Rus – a zná i její obyvatele tak dobře a podrobně, že byl předurčen k tomu, aby napsal z tohoto prostředí námět. Je to prostý příběh o nevěře Petrovy ženy Marijky s mladým Danielou, v jehož pozadí lze ukázat vážné sociální problémy tohoto zapomínaného koutku země. Karel Nový napsal scénář filmu a Vladislav Vančura jej realisoval režijně. Nelze říci, že by spolupráce těchto tří autorů dala vznik dokonalému, umělecky průbojnému filmu, po němž se u nás neustále marně volá. Žádný z nich nezvládl dosud techniku stavby filmu po všech stránkách – počínaje konstrukcí scénáře a konče montáží a střihem – tak dokonale, aby se nedopustil omylů, které prozradí teprve projekční plátno. Ale važme si odvahy zavrhnouti líbivý průměr, koketující s problematickými zálibami a vkusem obecenstva, važme si na sto procent poctivé snahy, dáti tomuto úseku pravdivého, syrového života dramatickou formu prostředky ryze filmovými. Chyby, které právě po této stránce tu objevíme, nejsou dílem nepromyšlenosti, nebo překotného tempa práce, provázejícího vznik jiných našich filmů, nýbrž nedostatku zkušenosti, která by dovedla již napřed zvážit a zhodnotit účin záběru, montáže a střihu v poměru k dokonalé srozumitelnosti a dramatickému vyznění celku. Úkol po všech stránkách tím těžší, že se tu pracuje s prostými lidmi, kteří většinou po prvé viděli přijímací kameru a pro něž i pojmy film a kino nejsou dosti jasné. Ukázalo se však, že jsou materiálem tvárným, byť těžko zvládnutelným. Obchodní úspěch pražské premiéry filmu, kterému dal operatér Jar. Blažek zejména v exterierech krásnou fotografii, přesvědčivě ukazuje, že obecenstvo dávno není tak negramotné, jak předpokládá většina našich výrobců, a že poctivý experiment je často méně riskantní, než lajdácký kýč.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Otištěno v rubrice Film, otištěno bez názvu, název odvozen ze začátku článku a odpovídá titulu recenzovaného filmu.