Rozpravy Aventina/1931–1932/8/Píseň života

Údaje o textu
Titulek:	Píseň života[red 1]
Podtitulek:	(Uvádí Merkurfilm.)
Autor:	Karel Smrž (jako ksž)
Zdroj:	Rozpravy Aventina, roč. 7, č. 8, s. 62 Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR
Vydáno:	5. listopadu 1931
Licence:	PD old 70
Související na Wikidatech: Píseň života

Ti, kdož nevěřili, že ze zvukového filmu se někdy zrodí umění i ti, kdož se domnívají, že nejpodstatnější složkou hodnoty filmu je dějový námět musí viděti tento film, natočený v Berlíně ruským režisérem Granovským. Je v etapě filmu zvukového dílem právě tak průkopnickým, jako byla Griffithova »Intolerance« ve filmu němém. Griffith objevil filmový detail. Granovský strhující dynamiku a dramatičnost geniálně komponovaných obrazových náznaků, skloubených s rafinovanými záběry nepřikreslované skutečnosti v jediný hutný celek, v němž hudba, píseň, přirozené zvuky a lidská mluva nejsou ilustrací, nýbrž rovnocennými tvůrčími složkami. Mladé děvče si má vzít starého, degenerovaného aristokrata. Zachváceno přívalem hrůzy z tohoto nemorálního spojení, uprchne před svatební nocí a chce se vrhnout do moře. Zachrání ji mladý přístavní inženýr a za šeřícího se jitra jí ukazuje z jeřábu, vznášejícího se nad mořem, krásný, prostý a pravdivý svět. Zamilují se do sebe, jdou životem spolu a mladá žena rodí těžce pod operačními noži lékařů synka, jehož život zaplatí málem svou smrtí. Už nejsou sami. Píseň života je věčná. Hoch doroste a nastoupí jednou sám na jejich místo, až odejdou. To je celý děj filmu. Nezáleží na něm vůbec. Je jenom nejzákladnější osnovou, kolem níž přede bezpečná ruka režisérova visuelní báseň světel a stínů, čistou a strhující píseň o životě. Granovský má všechny typické přednosti nejlepších ruských a ukrajinských režisérů. Nehledá hvězdy, ale živé a pravdivé lidské typy. Pracuje při komposici exteriérů se stejným malířským smyslem jako na př. Dovženko — ale nedá se jejich výtvarnou krásou uchvátiti tolik, aby pro ni zapomněl na neumdlévající rytmus filmu. »Píseň života« je prvým cílevědomým pokusem o nové zvládnutí zvuku ve fonofilmové produkci a její hodnoty jsou tak výjimečné, že ji lze právem označiti za mezník nové etapy uměleckého vývoje zvukového filmu.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Otištěno v rubrice Filmy.