Rozpravy Aventina/1931–1932/15/Major Barbora

Údaje o textu
Titulek:	Major Barbora [red 1]
Autor:	Jaroslav Jan Paulík (jako Paulík.)
Zdroj:	Rozpravy Aventina, roč. 7, č. 15, s. 123 Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR
Vydáno:	23. prosince 1931
Licence:	PD old 70

G. B. SHAW: MAJOR BARBORA. Komedie o 3 dějstvích. Přel. K. Mušek a A. Skoumal. Úprava a režie B. Stejskal, výprava A. Drábek. Městské divadlo, po prvé 19. prosince.

Když budeme chtít Majora Barboru hodně zjednodušit, je to spor idealismu a materialismu (mimochodem: ukazující, jak idealismus je v praxi materialistický t. j. utilitářský a materialismus idealistický, t. j. povznášející život k vyšší úrovni). Bytí z vědomí nebo vědomí z bytí, společenské vědomí ze společenského bytí? Je duch (morálka, karakter, ctnost atd.) svébytná, samostatná část individua, jež může tudíž být zase samostatně, neodvisle od svého hmotného substrátu ovlivněna, změněna a načež působit na svého hmotného druha? Nebo je duše souvislým pokračováním těla, jeho neoddělitelnou součástí, tudíž její sklad, kvalita atd. nutným výsledkem stavu onoho? Shaw řeší, a to s velmi temperamentní přesvědčivostí, problém v druhém smysle: učiňte lidi sytými a budou ctnostní. Jeho důkaz je negativní, shawovsky paradoxní a groteskní. Staví proti sobě majora Armády spásy Barboru Undershaftovou a jejího otce, výrobce válečného materiálu. Shaw rád dělá lidi, s kterými si divák tak trochu neví rady. Profesor Cusins říká Undershaftovi Kníže temnot a Undershaftovo evangelium by věru prostomyslně mohlo být vyloženo jako nietschovské evangelium síly, kdyby nebyl tak velice duchaplný. Přeložen z paradoxů do obyčejného jazyka je Undershaft důsledně domýšlející člověk. Undershaft přesvědčí Barboru, že se mýlila v poutavém idealismu, když generálka přijme od něho pro Armádu spásy 5000 £ a přidá je k jiným 5000 £ od velkovýrobce kořalek. Švindl, dokáže jí Undershaft, bohatí potřebují pokorné chudé, to je vše. Major Barbora ještě spíše než Průvodce po socialismu je předchozím komentářem k Shawovu horlivému souhlasu se socialistickou výstavbou v SSSR, pro ty, které překvapil.

Proti trochu měkkému, šosáckému a nestupňovanému Undershaftovi F. Smolíkově stojí A. Iblové Barbora jako hotová krystalisace sentimentálního moralismu, pozvolna rozleptávaná, pak zcela přetvořená v nový klad, s novými akcenty, v rámci téhož fysického obrysu. Velmi shawovského t. j. nevypočitatelného a paradoxního Cusinse v krásné profesorské masce hrál J. Plachý, přesvědčivé typy zákazníků Armády spásy a periferie vytvořili M. Bečvářová, V. Hlavatý, V. Řepa, ostrou i tlumenou lady Undershaftovou R. Šlemrová. B. Stejskal dal hře pevnou stavbu a čisté vyladění.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Otištěno v rubrice Divadlo, otištěno bez názvu, pro název použit titul recenzované hry.