Přeskočit na obsah

Rozpravy Aventina/1931–1932/13/Benjamin Jedlička: Dějiny českého písemnictví

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Benjamin Jedlička: Dějiny českého písemnictví[red 1]
Podtitulek: Doba nová I. Školy vševědné sv. 34. Sfinx, Boh. Janda v Praze 1931. Str. 240.
Autor: Antonín Grund (jako A. G.)
Zdroj: Rozpravy Aventina, roč. 7, č. 13, s. 105
Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR
Vydáno: 10. prosince 1931
Licence: PD old 70

V knižnici, jejímž úkolem je názorně, zajímavě a věcně informovati čtenáře o všech projevech lidského ducha, vychází první svazek dějin českého písemnictví. Po knihách Flajšhansově, Pallasově a Zelinkově, Vášově a Gregorově dostává se nám nové literární příručky. Vydaný svazek zpracovává období od Jos. Dobrovského k Sv. Čechovi, tvoře střední část celého díla, jež bude doplněno ještě dvěma svazky: literaturou starou a literaturou nejnovější. Těšíme-li se ze synthetických prací o české literatuře, jichž se nám stále nedostává, nelze uvítati kladně Dějiny B. Jedličky, třebas mladistvý zápal, s nímž spisovatel odvážil se úkolu tak nesnadného, zaslouží si uznání. Autor, školský praktik, zná z vlastního názoru některé úseky vývojové, ale jinde se spokojuje jen letmým poučením z monografické literatury, kterou však cele neobsáhl. Lidová příručka vyžadovala si zvláště úsporné methody portrétní, která by podávala výrazný obraz osobností při omezeném rozsahu, která by je zasadila do širokého rámce kulturního a uměleckého a ukázala, jak jednotlivé myšlenky a směry se navzájem prolínají. Tato schopnost zhuštěného pohledu není Jedličkovi dána. Jeho práce má převážně ráz roztříštěných biografií bez jednotícího hlediska. V knize jsou odstavce, jež by bylo lépe vůbec vynechati (Kalina, nesourodá skupina filosofů a vědců v kapitole o Tomkovi a j.), poněvadž výčtem jmen nic čtenáři nedají. A přece při pečlivějším rozdělení látky bývalo by na ně vybylo charakterisující slovo. Po stránce věcné a hodnotící přidržoval se spisovatel literárně-historických pramenů, podstatného přehodnocování nelze ostatně od informativní příručky žádati. Přece však setkáváme se s mnohými omyly a nedostatky, zaviněnými opominutím důležité literatury, jež bude třeba opraviti a doplniti. Spisovatel připojil soupis pomocné literatury, jenž by mohl uváděti do podrobnějšího studia jednotlivých úseků, kdyby bylo dbáno více na přesnost údajů. Tak na př. u časopiseckých článků nejsou udány ročníky, jinde se cituje nesprávně. V celkovém rozvržení látky pak nemohu souhlasiti s tím, že skupina »osvěty« se vykládá beze vztahu k »Lumírovcům«, také vřadění Vocelovo za skupinu žáků Jungmannových nepokládám za správné. Celkem se nelze ubrániti dojmu pracovního chvatu. Je-li tím vinen vydavatelský program nakladatelství, bylo by si přáti v zájmu dalších svazků, aby spisovateli byla popřána delší pracovní lhůta. Jistě by se pak uvaroval leckterých nedostatků.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. ↑ Otištěno v rubrice Knihy.