Rozpravy Aventina/1930–1931/3/Děti starého mládence

Údaje o textu
Titulek:	Děti starého mládence [red 1]
Autor:	Jaroslav Jan Paulík (jako Paulík.)
Zdroj:	Rozpravy Aventina, roč. 6, č. 3, s. 35 Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR
Vydáno:	9. října 1930
Licence:	PD old 70

EDWARD CHILDS CARPENTER: DĚTI STARÉHO MLÁDENCE. Komedie o 3 jednáních (7 obrazech). Přel. Jarmila Fastrová. Režie V. Novák, výprava J. M. Gottlieb. Stavovské divadlo, po prvé 1. října.

Carpenterova hra je z rodu idyl, je to idyla rodinná, mravný závěr života anglického gentlemana (Sir Basil – S. Rašilov) v mládí nemravného. Na radu lékařovu pozval si starý mrzutý pán do svého domu své tři nemanželské děti, každé z jiného kouta Evropy (Jiří – L. Pešek, Maria – J. Šejbalová, Tonička – Z. Baldová). A zamiloval se do nich. Jenže to zamilování, kde by dramatik mohl ukázat, co dovede nebo nedovede, se stane za scénou, a jinak jsme odkázáni na drobné roztomilosti, které dohromady tvoří dosti dlouhé a dosti hluché divadlo. V. Novák provedl Carpentera decentně, snad příliš decentně, hrálo se ve znamení anglické nudy. Při trochu tvrdším pojetí by ta věc byla méně autentická, ale snad by byla alespoň trochu zábavná. Zajímavá by nebyla v žádném případě. S. Rašilov nechal prosvítat pod podivínsky korektní anglickou allurou svou šotkovskou podstatu, to bylo osvěžující. Jako celá hra nežije než z náběhů k situacím a citům, zůstali také herci větších rolí při nábězích nebo schematech. Episody (Rubík, Viesner a j.) byly úplnější.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Otištěno v rubrice Divadlo, otištěno bez názvu, pro název použit titul recenzované hry.