Rozpravy Aventina/1929–1930/5/Ignát Herrmann: Blednoucí obrázky II.

Údaje o textu
Titulek:	Ignát Herrmann: Blednoucí obrázky II.[red 1]
Podtitulek:	Sebr. spisů díl 34. Praha, F. Topič 1929. Str. 304.
Autor:	Antonín Grund (jako A. G.)
Zdroj:	Rozpravy Aventina, roč. 5, č. 5. s. 59 Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR
Vydáno:	24. října 1929
Licence:	PD old 70

Téměř po čtvrt století připojuje Ignát Herrmann k prvnímu svazku svých Blednoucích obrázků řadu druhou, ale kdyby si toho časového rozpětí nepovšiml literární historik, stěží bychom postřehli jakoukoliv dobovou mezeru mezi oběma svazky. Je to stále týž nezmarný potapěč, který se hrouží v minulost víc a více blednoucí, aby jí dal oživnouti svým jedinečným uměním vyprávěcím. Tentokráte zvláště přeje rodnému Hradci Králové, do jehož pevnostních zdí zasadil mnohý ze svých obrázků, velmi živě vykreslených z podnětu sice reálného, ale bez zdařilé evokace autorovy dnes nadobro již zapomenutého a ztraceného. A tak v těchto Blednoucích obrázcích, pro jejichž umělecký charakter sotva by se nalezl název vhodnější a výstižnější, v hřejivém tónu vyprávěcím, v jiskrném úsměvu zdatného pětasedmdesátníka i ve tklivější notě idyly sentimentálně zakončené, najde se dosti příspěvků k poznání rodu a povahy spisovatele samého. Názorně vyvstává před zrakem postava obrozenského knihtlačitele a nakladatele Jana Hostivíta Pospíšila, děda autorova po matce. Na záslužné dílo Ignáta Herrmanna není třeba upozorňovati, má pěkný okruh oddaných čtenářů. Těchto několik řádek chce jen připomenouti, že i referent rád se mezi ně řadí.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Otištěno v rubrice Knihy.