Přeskočit na obsah

Rozpravy Aventina/1929–1930/2/Bílé stíny

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Bílé stíny[red 1]
Podtitulek: (Uvádí „Čsl. Metro-Goldwyn-Mayer“)
Autor: Karel Smrž (jako ksž)
Zdroj: Rozpravy Aventina, roč. 5, č. 2, s. 22
Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR
Vydáno: 3. října 1929
Licence: PD old 70

Po „Lodi komediantů“ a „Arše Noemove“ byl tento zvukový film, jemuž předcházela velmi kladná kritika světového tisku, očekáván s nevšedním zájmem. Těžko lze uvěřit, že americká produkce, jež hází na světový trh desítky kilometrů nepovedených operet (neboť nelze jinak označiti většinu zvukových filmů, vyráběných v Hollywoodu), vytvořila toto dílo skutečných hodnot nejen filmových, ale i fonofilmových. Ani námět není „americký“! Ukazuje kletbu bílé civilisace v panenských končinách divočiny, bezohlednost „nositelů kultury“, vyssávajících bezbranné domorodce, jejichž životy jsou pro ně zcela bezcenné. V tomto prostředí se ocitne podivný člověk, zkrachovaná existence, běloch, který neztratil ještě svědomí a bojuje marný boj proti všem kořistníkům. A padá také. Bílé stíny ho zalehnou, když po prvé spatří perlu, odhozenou jako bezcenný předmět domorodým hochem, který si z lastur hotovil udice. Marně čekáte americký happy-end, film končí tak, jak musí končiti: nešťastně! Režisér W. S. Van Dyke vede cílevědomě, jednoduchými, ale výrazově bohatými prostředky dramatickou linii k nejsilnějšímu účinu, takže i jako němý film by bez jediné změny byly „Bílé stíny“ dílem skutečných hodnot. Zvuková synchronisace — čistě a věrně reprodukovaná — pracuje skutečně filmově, prolíná motivy, jako se překrývají obrazy, slábne a zesiluje se podle přiblížení scény, a nejen podtrhává dramatický účin, ale i zdůrazňuje dramatickou koncentraci a tempo. Monte Blue a Raquel Torres jsou spolehlivými nositeli dějové osnovy, promýšlejíce svoje postavy do nejmenších podrobností. Když se objevily prvé zvukové filmy, psalo se o možnostech tohoto obohacení němých světelných dramat novým výrazovým prostředkem, až se dostane do rukou povolaného umělce. „Bílé stíny“ ukazují cestu.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Otištěno v rubrice Filmy.