Přeskočit na obsah

Rozpravy Aventina/1929–1930/11/Pražské švadlenky

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pražské švadlenky [red 1]
Autor: Karel Smrž (jako ksž)
Zdroj: Rozpravy Aventina, roč. 5, č. 11, s. 131
Vydáno: 5. prosince 1929
Licence: PD old 70
Související na Wikidatech: Pražské švadlenky

PRAŽSKÉ ŠVADLENKY (Uvádí Degl a spol.) Věčná kletba požadavku popularity námětu leží i na tomto filmu režiséra P. Pražského, natočeného podle známé frašky O. Fastra. Má to být lidový film, ale srovnáme-li jej na př. s „Podskalákem“, nebo dokonce „Páterem Vojtěchem“, dopadne to hodně v neprospěch „Pražských švadlenek“. Pro tvůrce jednoho z nejlepších českých filmů – „Batalionu“ – je toto jeho dílo podstatným krokem zpět. Již průhledná naivnost námětu i všech jeho zápletek svádí k tomu, aby se místo filmu vyrobila filmová fraška, v níž téměř všechen[red 2] vtip je snesen do titulků. Pro tvůrce filmové veselohry je vždycky výstražným mementem, smějí-li se diváci nejspontánněji a nejupřímněji – titulku, místo scéně, obrazem vyjádřené. Vadí tu zase, jako tak často v českých filmových veselohrách, že je tu humor lidový zaměňován za humor sousedský, který chce vyvolati (často ovšem nevyvolá!) smích stůj co stůj, aniž vybíral a vybrušoval prostředky. Má-li – hlavně v druhé polovině – film trochu tempa a spádu, je to především dílem obratného sestřihu a montáže V. Wassermana[red 3], který napravil, co se napraviti dalo. Dobrou figuru vytvořil Th. Pištěk ve velkopekaři Bernáškovi. Tyto postavy kondelíkovského[red 4] střihu mu opravdu svědčí a je pozoruhodné, jak dobře je dovede i v jemných detailech od sebe odlišovati. Temperamentní Máňa Ženíšková je na nejlepší cestě vyplniti místo, jež je odchodem Anny Ondrákové v českém filmu pořád neobsazené a Marie Kopecká[red 5] – až se zbaví jisté začátečnické bezradnosti – stane se jistě dobrou interpretkou mladých ženských rolí. Karla Lamače vidíme raději jako režiséra, nežli herce, ale poněvadž má velikou zkušenost a pohotovou rutinu, nic nezkazí. Čeněk Šlégl se dal příliš svést groteskností svého věčného nápadníka a dobyvatele žen, takže přehnal. Hellerova fotografie nepatří rozhodně k jeho nejlepším výtvorům, třebaže má místy úroveň velmi dobrou.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Otištěno v rubrice Filmy, otištěno bez názvu, název odvozen ze začátku článku a odpovídá titulu recenzovaného filmu
  2. Upraven slovosled, namísto „všechen téměř“ na „téměř všechen“
  3. Opraveno z W. Wassermanna na V. Wassermana
  4. Opraveno z Kondelíkovského na kondelíkovského
  5. Opraveno z Maria Kopecká na Marie Kopecká