Rozpravy Aventina/1928–1929/17/Kainovo znamení

Údaje o textu
Titulek:	Kainovo znamení[red 1]
Podtitulek:	(Uvádí „Interfilm“)
Autor:	Karel Smrž (jako ksž)
Zdroj:	Rozpravy Aventina, roč. 4, č. 17, s. 172 Digitální archiv časopisů Ústavu pro českou literaturu AV ČR
Vydáno:	leden 1929
Licence:	PD old 70
Související na Wikidatech: Kainovo znamení

Tento nový český film je dílem režiséra O. Kmínka a za předlohu scénáře byla zvolena povídka Zd. Róna, nepostrádající filmových hodnot. Mladý stavitelský asistent Rybecký, zaměstnaný při stavbě údolní přehrady se zamiluje do choti vrchního inženýra Franka, aniž tušil, že tato krásná žena je již vdána a že se dívá na celé dobrodružství jen jako na chvilkový flirt, jenž ji má zbaviti nudy venkovského pobytu. Inženýr Frank se celou věc doví a Rybeckého propustí s ujištěním, že se postará o to, aby mu navždy zničil slibně počatou kariéru. Rybecký je přijat jako dělník a bydlí v rodině dělníka Tučka, surovce a opilce, trýznícího neustále svoji mladou ženu. Za rvačky, jež jednou vznikne, když se jí Rybecký zastane, je Tuček zabit a Rybecký odsouzen do žaláře. V očích „počestných" lidí je mladý člověk i po odpykání trestu neustále opovrhovaným vrahem a jenom dík přímluvě venkovské hostinské, jež poznala celý jeho osud, je přijat jako dělník na stavbě údolní přehrady, kterou řídí inž. Frank, jenž se teprve nyní doví z přiznání své ženy celou pravdu. Pozná, jak kdysi Rybeckému ublížil a tím, že ho přijme jako svého spolupracovníka, napraví křivdu, bezděky kdysi spáchanou. Rozumí se, že k filmovému happy-endu je třeba ještě perspektivy šťastného manželství a je tu proto i dceruška hostinského Lidunka, jejímž polibkem se zavírá podle všech pravidel poslední obraz filmu. — Po „Filosofce Máje“ jde člověk na tento nový Kmínkův film s velikou porcí nedůvěry. Tím radostnější je konstatování, že „Kainovo znamení“ je opravdu podstatným krokem vpřed. Nelze říci, že bychom tu nenalezli chyb, ale je tu mnoho dobré snahy, jež se přirozeně projeví na celé koncepci filmu. Celý děj položil režisér (který si zpracoval i scénář) do vyprávění Rybeckého, jenž roztrpčen a uštván hledá v hostinci nocleh krátce po svém propuštění z věznice. Vyprávění je choulostivým oříškem režijní techniky, poněvadž film má konec konců stejný výrazový prostředek — obraz — pro realitu, jako pro děj čtený neb vyprávěný a připomene-li se obecenstvu střídavým objevováním se tváře vyprávějícího skutečná podstata vnímaného děje, ruší to jeho kontinuitu a brzdí jeho tempo. Vzpomínám při této příležitosti skvělého Dupontova „Variété“, jehož celý děj je též jen vyprávěn, ale kde režisér připomenul tuto okolnost obecenstvu až posledním obrazem, aniž mu dal na počátku nahlédnout do tváře vyprávějícího. Bylo by na prospěch věci, kdyby se byl Kmínek přidržel důsledně tohoto řešení a neporušil tok děje několika bezvýznamnými scénami v hostinci, jejichž jediným účelem je připomenouti obecenstvu, že Rybecký pokračuje ve vyprávění. Film má jinak celkem dobré tempo a poměrně málo titulků, z nichž některým bychom však rádi odpustili „citové“ pasáže, určené k podchycení divákovy nálady. Nejlepší postavou filmu je J. Rovenského dělník Tuček, postava pevně vykreslená, ukazující znovu místo tohoto inteligentního herce ve filmu. E. Thorn (ing. B. Frank) vytváří rovněž postavu životně pravdivou bez laciných vnějších efektů a Bronislava Livia (pí Franková) si zahrála po dlouhé době v úloze, jež jí opravdu sedí. V. Norman (J. Rybecký) není tragédem a všechny chmurné pasáže na počátku jeho vyprávění vyzněly proto papírově. Dobrý je ve scénách s J. Rovenským a M. Jansovou (Tučková), kdežto v milostných scénách s Lidunkou přeslazuje. A. Janová (Lidunka) je milý, ale bohužel příliš pasivní zjev, který by potřeboval režiséra velmi silných rukou, aby její hra vyrostla nad běžný průměr. Její první filmová role v „Pohádce máje“ je toho ostatně dobrým dokladem. V menších úlohách se kmitnou sympaticky A. Nedošínská (hostinská), J. Šváb-Malostranský (hostinský), M. Jansová (Tučkova žena) a ing. F. Mařík (strážmistr). J. Brabec dal filmu měkkou fotografii, dobře osvětlovanou v exteriérech a interiérech. Jenom montáž kolotočů a houpaček mohla být promyšlenější. Předváděná kopie nebyla právě nejlepší a nejčistší.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Otištěno v rubrice Filmy.