Přeskočit na obsah

Riegrův Slovník naučný/Baku

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Baku
Autor: Jan Krejčí, Josef Kolář
Zdroj: Slovník naučný. Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 449
Moravská zemská knihovna v Brně
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Baku

Baku (od perského bad = vítr a ku = hora, horní vítr, anebo větrová hora), m. ruské (od 1813j na poloostrově Apšeronském (v. t.) u Chvalinského čili Kaspického jezera. Na blízku, zvláště v Ateš-ga, vystupuje hořlavý plyn ze země, jehož hlavní prameny spojeny v chrámu perských ohněctitelů (Guebrů), kteří odevšad sem jakožto k místu svatému putují. Mimo to jsou na blízku četné prameny nafty čili kamenného oleje, kterýž se odtud daleko rozváží. Sídlo těchto plynových a olejových vřídel jest, jak se zdá, v bituminosním útvaru kamenosolním. Kí. Dle svědectví Massudiho slul B. r. 300 Hedžry (972 po Kr.) Nefat. Za perské vlády tam sídleli naibové a sultánové, a město bylo obklíčeno 3 zdmi; posud vidět rozvaliny paláce, vystavěného sultánem Chalilem r. 1425. Když Petr Vel. přišel na břehy Chvalinského m. (1722) a pokořil Derbent, vzal Matjuškin k jeho rozkazu i B. (1723) a tamní sultán poslán do Petrohradu. R. 1735, když v Persii panoval šach Nadir, mírem navrácen B. opět Peršanům. Poslední Bakinský sultán Hussein-Kuli podrobil se bez odporu rus. vojskům pod hr. V. A. Zubovým, zrušil však opět svůj slib a držel s Peršany (hl. velitele v Gruzii gen. pěchoty kn. Cicianova dal lstí před městem usmrtit 1805), pročež byl B. opět 1806 od gen. pěch. Bulgakova a to nadobro dobyt. V pevnosti Bakinské jest znamenitá ohromná okrouhlá věž, 19½ sáhů vys. a 6 šáhův v průměru. As půl versty od pevnosti v moři vidět ostatky budovy podobné karavanseraji (karavánské hospodě), což svědčí, že ta část byla teprv nedávno zatopena mořem. Nyní jest v B. as 8-9000 ob. vesměs mahomedánských, až na 3000 Arménův. B. má výbornou polohu a jeden z nejlepších přístavův ve Chvalin. m., neb jej ostrovy Vulf a Nargen chrání před větrem a vlnobitím. B. jest důležité místo pro převoz rus. zboží do Asie a asijského do Rus, jako nafty, soli, šafránu, papíru, hedbáví a j. Obyvatelé B. se zabývají plavbou, obchodem a lovením tuleňův. Dovoz tam obnáší ročně okolo 400.000 stř. rub,, vývoz je podobně veliký. Kř.