Přeskočit na obsah

Rýmovaná kronika česká tak řečeného Dalimila/XCVI

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: XCVI.
Podtitulek: Spolky i nesnáze Václava II. s Albrechtem.
Autor: neznámý, tzv. Dalimil, k vydání upravil Josef Jireček
Zdroj: Archive.org
Národní knihovna České republiky
Vydáno: Praha, Matice česká 1877. s. 158 - 159.
Licence: PD old 70
Související články ve Wikipedii:
Václav II., Albrecht I. Habsburský

Když král tomu násiliu v zemi býti přěpusti,
Bóh na krále tento nedostatek spusti,
že v svú radu Němcě počě púščěti,
jich rady je sě velmi držěti.
Na to jej němečská rada prěmože,
že Rudołtoviciu k říši pomože,
jehož otec był zabił otcě jeho.
Proti věrných radě na svú hłavu vsadi vraha svého.
O věrných radě nerodě tbáti,
i počě Albrechtovi liudí i střiebra słáti.
To było zjevné znamenie
božieho syna rozhněvánie,
že był tak ohłúpen smysł jeho.
ež za přietel jmieše vraha svého.
Ałbrecht s Čechy krále říšského Adołfa zabi.
Kak sě jměł v tom boju Smił Ojieřovic, i dnes młuvie Švábi.
Tehdy biskup Řehoř snide,
na biskupí stolec kněz Jan vznide.
Když Ałbrecht s Čechy své nepřáteły pobi,
když českým střiebrem i złatem říšě doby,
počěchu Němci měščěné k němu listy słáti,
jej na svého krále do Čech zváti.
Když Ałbrecht v říšiu sě silně uváza,
na českého krále práva potáza,
že mu nechce hor střiebrných dáti,
ni chce j'mu najlepších tří měst v svej zemi vzdáti.
To královi českému škodno bieše,
že v svej radě Němcě jmějieše;
což sě s nimi uradieše,
to Ałbrecht inhed vzvědieše.