Protokol z Melku

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
info
info
Údaje o textu
Titulek: Protokol z jednání mezi českou a rakouskou vládou, vedených mezi předsedou vlády Zemanem a spolkovým kancléřem Schusselem za účasti komisaře Verheugena
Právní oblast: mezivládní protokol
Zdroj: www.mzv.cz
Licence: PD CZ
(překlady[red 1])
logo Wikipedie   Hlavní článek v české Wikipedii


Protokol z jednání mezi českou a rakouskou vládou, vedených mezi předsedou vlády Zemanem a spolkovým kancléřem Schusselem[red 2] za účasti komisaře Verheugena

I. Info-horká linka[editovat]

Toto ujednání je uzavřeno v duchu dalšího rozvoje dobrých sousedských vztahů mezi Rakouskou republikou a Českou republikou.

1. Účelem „info-horké linky“ je zvýšit schopnost rakouských úřadů přijímat, interpretovat anebo šířit informace týkající se JETE[red 3]. Tyto informace se mohou týkat i jednotlivých kroků v rámci procesu spouštění bloku č. 1 JETE jakož i dalších akcí uvedených v odstavci 4.

K výměně obecných informací o JETE bude i nadále docházet v rámci stávající bilaterální spolupráce.

2. „Info-horká linka“ nenahrazuje ani nemění již dohodnuté komunikační spojení v rámci Bilateální dohody a Úmluvy o včasném oznamování.

3. „Info-horká linka“ bude ve skutečnosti představovat síť komunikačních spojení, využívajících v maximální míře již existujících kanálů.

4. Česká strana bude poskytovat a posílat do Spolkového pohotovostního centra rakouského spolkového ministerstva vnitra pět kategorií informací:

(a) JETE bude posílat Spolkovému pohotovostnímu centru všechny tiskové zprávy. Dále bude Spolkovému pohotovostnímu centru posílat další závažné informace, jež mají být uvedeny na internetových stránkách ČEZu. V první řadě mluvčí JETE, ale i dozorce směny jsou připraveni poskytnout nebo zprostředkovat vysvětlení nebo dodatečné informace.
(b) SÚJB bude posílat Spolkovému pohotovostnímu centru všechny tiskové zprávy a další závažné informace. V první řadě mluvčí SÚJB, ale i oficiální styčné místo podle Úmluvy o včasném oznamování (služba fungující 24 hodin denně) budou poskytovat vysvětlení či dodatečné informace.
(c) Nejpozději 72 hodiny po události zašle SÚJB Spolkovému pohotovostnímu centru následující informace:
  • neplánovaný pokles výkonu jaderné elektrárny o více než 50 % nominálního výkonu, trvající déle než 72 hodiny;
  • událost INES 1 (předběžné vyhodnocení);
  • neřízené vypuštění primární chladící tekutiny nebo jiných technologických látek zamořených radioizotopy uvnitř radiologického kontrolovaného prostoru přesahující množství 1 m3;
  • ztrátu schopnosti ovládat radioaktivní zdroj (jak je uvedeno v nařízení č. 184/1997 Sb.).

Oficiální styčné místo podle Úmluvy včasném oznamování poskytne na požádání vysvětlení nebo dodatečné informace.

(d) Nejpozději 24 hodiny po obdržení informací od JETE pošle SÚJB Spolkovému pohotovostnímu centru informace týkající se:
  • požáru v prostoru JETE (klasifikovaného podle nařízení ministerstva vnitra České republiky č. 21/1996 Sb.);
  • externího ozáření jednotlivce efektivní dávkou převyšující 20 mSv;
  • interního ozáření jednotlivce efektivní dávkou převyšující 6 mSv;
  • neřízeného vypuštění primární chladící tekutiny nebo jiných technologických látek zamořených radioizotopy vně radiologického kontrolovaného prostoru překračujícího množství 1 m3.
  • výskytu aktivity vně radiologického kontrolovaného prostoru přesahující množství stanovené pro radioaktivní zdroje nařízením č. 184/1997 Sb.;
  • smrtelných zranění.

Oficiální styčné místo podle Úmluvy o včasném oznamování poskytne na požádání vysvětlení nebo dodatečné informace.

(e) V případě cvičení, t.j. aktivace nouzové řídící skupiny, bude Spolkové pohotovostní centrum uvědoměno 72 hodiny předem.

5. O vysvětlení nebo dodatečné informace může rakouská strana požádat pouze prostřednictvím Spolkového pohotovostního centra nebo prostřednictvím spolkového ministerstva zemědělství a lesního hospodářství, životního prostředí a vodohospodářství.

6. Veškeré informace budou vyměňovány v jazyce anglickém, přednostně faxem nebo též telefonicky. Elektronickou poštu lze využít na základě předchozí dohody.

7. Rakouské Spolkové pohotovostní centrum bude neprodleně informovat zemská pohotovostní centra a tiskového mluvčího spolkového ministra zemědělství a lesního hospodářství, životního prostředí a vodohospodářství.

8. Obě strany považují toto ujednání za další upřesnění Článku 2, odstavec 2, Dohody mezi vládou České republiky a vládou Rakouské republiky o otázkách společného zájmu, týkajících se jaderné bezpečnosti a ochrany před zářením.

9. Výměna informací je popsána v přiloženém postupovém diagramu, který je součástí tohoto ujednání.

10. Seznam kontaktů:

mluvčí jaderné elektrárny: Spolkové pohotovostní centrum, spolkové ministerstvo vnitra,(oficiální styčné místo)

Dozorčí směny JETE: spolkové ministerstvo zemědělství a lesního hospodářství, životního prostředí a vodohospodářství, skupina pro ochranu před zářením (pouze pro otázky, týkající se ochrany před zářením)

mluvčí SÚJB: oficiální styčné místo v souladus Úmluvou o včasném oznamování (stálá služba)

II. Systém včasného varování[editovat]

1. Účelem výměny informací a umístění monitorovacího zařízení v České republice je usnadnit rakouským úřadům monitorování a vyhodnocování radiační situace v České republice jak při běžném provozu, tak v případě neobvyklé události v JETE. Mělo by rovněž napomoci k posilování důvěry mezi českými a rakouskými odborníky a veřejností. 2. Rakouská strana umístí monitorovací zařízení v regionálním centru SÚJB v Českých Budějovicích. Bude se jednat o automatickou stanici pro monitorování intenzity dávek, vzdušného aerosolu a izotopů jódu. Předpokládá se, že údaje z této stanice budou k dispozici jak rakouské, tak české straně. Splnění se předpokládá v dubnu 2001. 3. Obě strany souhlasí s výměnou údajů ze sítě včasného varování. Česká strana poskytne údaje ze stávající sítě včasného varování, která se skládá ze 48 stanic měřících intenzitu dávek. Technické podrobnosti této výměny budou upřesněny v lednu příštího roku (frekvence, formát, atd.). Splnění se předpokládá v březnu 2001. 4. Po tomto obecném ujednání budou následovat expertní schůzky k projednání technických podrobností.

III. Energetické partnerství[editovat]

Na důkaz úspěšné spolupráce mezi Českou republikou a Rakouskou republikou v rámci „Energetického partnerství“, která se rozvíjí mezi Českou energetickou agenturou a Rakouskou energetickou agenturou („Energieverwertungsagentur“) od března 1999;

Ve světle výsledků tří konferencí - „Energie a architektura“, „Obnovitelná energie“ a „Kogenerace“ - v rámci programu „Energetické partnerství“, kde čeští a rakouští odborníci vyvinuli mnoho projektů a konkrétních programů;

Obě strany souhlasí s následujícím:

Článek 1: Cíl

Toto Memorandum se bude vztahovat na postupy a nástroje napomáhající vývoji a realizaci projektů energetické účinnosti, obnovitelné energie a omezení emisí v České republice a dále získání zařízení omezujícího emise Rakouskou republikou v důsledku těchto projektů.

Článek 2: Příspěvek Rakouské republiky

Rakouská republika bude prosazovat, podporovat a financovat společné projekty a řízení programů v oblasti energetické účinnosti, obnovitelné energie a omezení emisí v České republice. Rakouská republika bude financovat náklady rakouských odborníků na

  • vývoj projektů rakouských společností, které chtějí investovat do projektů v oblasti energetické účinnosti, obnovitelné energie a omezení emisí v České republice
  • zajišťování výměny informací a know-how mezi českými a rakouskými odborníky pořádáním společných konferencí a schůzek se zainteresovanými odborníky a společnostmi
  • vybudování platformy pro spolupráci mezi odborníky, společnostmi, veřejnými službami, nevládními organizacemi a dalšími zainteresovanými subjekty

Článek 3: Příspěvek České republiky

Česká republika bude prosazovat, podporovat a financovat společné projekty a řízení programů v oblasti energetické účinnosti, obnovitelné energie a omezení emisí v České republice. Česká republika bude financovat náklady českých odborníků na

  • vývoj projektů českých společností, které chtějí investovat do projektů v oblasti energetické účinnosti, obnovitelné energie a omezení emisí v České republice
  • zajišťování výměny informací a know-how mezi českými a rakouskými odborníky pořádáním společných konferencí a schůzek se zainteresovanými odborníky a společnostmi
  • vybudování platformy pro spolupráci mezi odborníky, společnostmi, veřejnými službami, nevládními organizacemi a dalšími zainteresovanými subjekty

Článek 4: Postupy a metodika

Podrobnosti metodiky a postupů podle Kjótského protokolu budou společně vyvíjeny s cílem uzavřít příslušnou bilaterální dohodu, například mezi národními energetickými agenturami jménem příslušných ministerstev obou zemí.

Článek 5: Zúčastněné instituce

Česká energetická agentura a Rakouská energetická agentura („Energieverwertungsagentur“) budou pověřeny zajištěním všech nezbytných kontaktů a informací k realizaci dalších kroků programu Energetického partnerství a k vyhodnocení úspěchu navržených projektů.

IV. Bezpečnostní otázky[editovat]

1. Obě strany se shodují s komisařem Verheugenem na vedení „trialogu“ k dosažení lepšího vzájemného porozumění v otázce jaderné elektrárny Temelín.

2. K tomuto cíli vlády Rakouska a České republiky žádají Komisi, aby podnikla expertní misi s účastí tří stran. Cílem takové mise je usnadnit dialog o otázkách jaderné bezpečnosti mezi vládami Rakouska a České republiky.

3. Expertní mise Komise bude vyslána do Vídně, aby zde identifikovala hlavní otázky týkající se jaderné bezpečnosti JETE.

4. Táž expertní mise vyslechne vysvětlení zástupců České republiky k těmto otázkám během následné mise v Praze a v JETE.

5. Dalším krokem je společná schůzka hledající řešení identifikovaných problémů na základě nejnovějších postupů uplatňovaných v členských státech Evropské unie.

6. Rakouská a česká vláda se shodují v podpoře činnosti Ad hoc pracovní skupiny Skupiny o jaderných otázkách zpřístupněním veškerých již existujících informací Radě, zejména informací vyplývajících z činností podle bilaterálních dohod mezi Českou republikou a Spolkovou republikou Německo a rovněž Rakouskou republikou, které tato Ad hoc pracovní skupina využije podle vlastního uvážení.

V. Hodnocení vlivu na životní prostředí[editovat]

Evropská komise bude pomáhat a monitorovat hodnocení vlivu JETE na životní prostředí. České úřady dobrovolně rozšíří probíhající vyhodnocování vlivu 78 projektových změn na životní prostředí na komplexní a úplné vyhodnocení vlivu celé elektrárny na životní prostředí, přičemž vezme plně do úvahy expertízy provedené do této doby. Procedurálně se bude toto rozšíření řídit Směrnicí Rady o vyhodnocování dopadů některých veřejných a soukromých projektů na životní prostředí (Směrnice Rady 85/337/ EEC ve znění Směrnice Rady 97/11/EC), zejména s ohledem na účast sousedních zemí. Rozšířená dokumentace o vlivu na životní prostředí, která bude zpřístupněna veřejnosti, bude obsahovat projektovou dokumentaci a další referenční dokumenty v rozsahu potřebnému k pochopení a vyhodnocení závěrů dokumentace o vlivu na životní prostředí při dodržování evropských standardů včetně kritéria obchodního tajemství.

VI.[editovat]

Komerční provoz JETE nebude zahájen před ukončením šetření v oblasti jaderné bezpečnosti a vlivu na životní prostředí. Obě strany souhlasí s ukončením tohoto procesu do konce května/začátku června 2001.

VII. Volný pohyb osob a zboží[editovat]

Česká republika a Rakousko souhlasí s tím, že musí být zachován a respektován volný pohyb zboží a osob. Obě strany souhlasí s tím, že se během přechodného období zdrží veřejných prohlášení či provádění vládních politik, které by mohly ohrozit úsilí o usnadnění zkvalitněného dialogu mezi rakouskou a českou vládou ohledně otázek JETE.

VIII. Rozšíření[editovat]

Obě strany souhlasí s tím, že rozšíření Evropské unie má zásadní význam pro evropskou integraci. Rakouská a česká vláda uznávají, že vzhledem k mnoha otázkám nesouvisejícím s jadernou bezpečností a posouzením vlivu JETE na životní prostředí není pravděpodobné, že by jednání s Českou republikou dosáhla fáze umožňující předběžné uzavření této kapitoly v nadcházejících měsících. Vzhledem k těmto skutečnostem uznává rakouská vláda potřebu pokračovat v jednáních o této kapitole i během švédského předsednictví a zavazuje se poskytnout Unii konstruktivní podporu, aby tato jednání mohla pokročit. Obě strany berou na vědomí časový plán stanovený v „road map“ přístupových jednání.

Toto ujednání nabývá účinnosti okamžitě a výsledky budou realizovány v náležitém termínu.


Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

  1. Německé znění viz www.umweltbundesamt.at ve formátu PDF; anglický překlad tamtéž
  2. V tomto zdroji Ministerstva zahraničních věci se skutečně používá zápis Schussel, i když v jiných dokumentech se objevuje i správné Schüssel.
  3. Zkratka pro Jaderná elektrárna Temelín