Protidohodové filmy

Údaje o textu
Titulek:	Protidohodové filmy
Autor:	Jaromír Václav Šmejkal (jako J. V. Š.)
Zdroj:	České slovo, roč. 22, č. 39, s. 9 Digitální knihovna Národního muzea
Vydáno:	14. únor 1930
Licence:	PD old 70

Když byl v Praze předváděn film »Procitnutí« s Vilmou Banky, protestovali jsme proti tomu, aby k nám byly za naše peníze posílány filmy, v nichž je urážen některý ze států a národů Velké dohody. V tomto případě jednalo se o Francii. Prohlásili jsme, že v »Procitnutí« chtějí jeho autoři dokazovati, že mezi Alsasany a Němci, především německými vojáky, bylo nejlepší přátelství. Tento důkaz je velmi pochybný pro každého, kdo znal poměry v Alsasku a lásku jeho obyvatelstva k Francii. Kromě toho vyskytuje se ve filmu scéna, kde Francouz šavlí strhává německému raněnému důstojníku obvazy s těla. Tato scéna má nesporně za účel zostuditi Francouze a vsugerovati veřejnosti názor o jejich surovosti. Chtěl-li by někdo na omluvu tohoto filmu uvésti, že v závěrečné scéně dochází ke smíření a že onen Francouz zachrání nakonec svého německého nepřítele, odpovídáme, že tím nepodaří se již zahladiti dojem předešlé, velmi nechutné scény. Ale tomuto protifrancouzskému filmu »Procitnutí« české obecenstvo tleskalo a znovu tleskalo nedávno při jeho druhém uvedení k nám ve zvukové versi.

Rovněž loni předveden jiný protidohodový film »Dáma z lóže čís. 13«, v němž představováni jsou c. k. rakouští oficíři jako kavalíři, ruští důstojníci jako lidé bezcitní, darebáci a hulváti. Tento, jakož i několik jiných filmů mělo vyloženě protiruskou a austrofilskou tendenci. Naše publikum snad si ještě vzpomíná na obrazy, kde rakouská špionka za frontou, kdesi v Haliči, je oslavována, protože se jí podařilo oklamati Rusy, rakouské vojsko vzdává ji poctu zbraní a hudba hraje rakouskou hymnu. Byly to krásné »patriotické scény«, které by stará c. k. vláda kvitovala s patřičným uznáním.

Nuže, naše obecenstvo také jim tleskalo. »Dáma z lóže čís. 13« přijde co nevidět do Prahy jako zvukový film po druhé. České obecenstvo bude tleskat opět rakouské špionce, rakouským oficírům a tomu, jak se podařilo Rakušanům vyzrát nad ruskými medvědy.

Upozorňujeme znovu důrazně na tendenci těchto filmů, vyrobených v Hollywoodu Němci a Maďary, kteří dovedou získati pro své výrobky herce zvučných jmen jako dobré lákadlo. A nechápeme, že naše filmová censura bezdůvodně potlačuje nezávadné filmy, probíhající ve všech, i nejpuritánštějších státech a propouští k promítání filmy pochybné politické tendence.