Pohádky z naší vesnice (Hálek)/Král Jindra

Pohádky z naší vesnice Vítězslav Hálek
Lesní žena	Král Jindra	Návštěva

Údaje o textu
Titulek:	Král Jindra
Autor:	Vítězslav Hálek
Zdroj:	HÁLEK, Vítězslav. Pohádky z naší vesnice. Praha : Edv. Grégr, 1874. s. 28–29. Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1874
Licence:	PD old 70

Král Jindra ztratil korunu
a zavolal si blázna:
„Pojď, šašku, musím se trůnu,
má hlava je tak prázdna.“

Vzal šašek housle do ruky,
měl v nich tak divné noty —
„Když chceš jim vládnout bez muky,
pojď ke mně do roboty.“

A tu, jak dříve s bláznem král,
teď s králem chodí blázen,
a kde si sed’ a k houslím hrál,
byl Jindra trudu prázen.

A usedli si v hospodě,
tam zpívali až k ránu:
že lidé žijou ve shodě,
když mají víno v džbánu.

A usedli si na trhu,
tam zpívali až k šeři:
jak trudno dívkám v noclehu,
když hoch se zpronevěří.

A usedli si pod hradem,
král zpívá tam až k noci:
jak nádherný z hvězd diadem
noc královna má v moci.

Tu paní k oknům přisedly,
zpěv k srdci jim se loudí:
„Já jsem ten měsíc vybledlý,
když pustou nocí bloudí!“

Pak sedli už jen na mechu,
král zaplakal si v dlaně,
a blázen pravil v útěchu:
„Tak poslouchají maně.“