Poesie sociální/Podruh

Poesie sociální
Rusalky	Podruh	Věk náš je velký

Údaje o textu
Titulek:	Podruh
Autor:	Jan Emil Šlechta
Zdroj:	Poesie sociální Online na Internet Archive
Vydáno:	In: Poesie sociální. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 218–219.
Licence:	PD old 70
Ke zveřejnění vybral Antonín Macek

Volky dva a rádlo ostré,
za nimi »chlap« kráčí,
brázdy rudé, zkornatělé
potem čela smáčí.
Kleče drží v tvrdé dlani,
oči k zemi klopí,
těžký dřevák v brázdě sypké
zanechává stopy.
Podruh je to — chuďas ze vsi,
sedlák je mu »bohem«,
ač v mrazu jej mrznout nechal
a o hladu mnohém.

Teď — když slunce v poli žehne,
teď — když v louce hoří,
s »chlapem« sedlák rád se směje,
rád si pohovoří.
Čím víc smíchu — tím víc chuti
»chlap« má k těžké práci,
čím víc sladkým slovům věří
na mzdě tím víc ztrácí.
Když však »chlapa« skřiví stáří,
zbělejí mu vlasy,
nesměje se na něj sedlák,
máť dost mladší chasy.
A když »chlapa« s hladem nouze
mukám dají ve psí,
zamračí se sedlák přísně:
vykopne jej ze vsi …