Poesie sociální/Nevěřím!

Poesie sociální
Umíralo slunko	Nevěřím!	Tartar

Údaje o textu
Titulek:	Nevěřím!
Autor:	Josef Boleslav Pecka
Zdroj:	Poesie sociální Online na Internet Archive
Vydáno:	In: Poesie sociální. Praha, 1902. Tiskové družstvo českoslovanské strany sociálně demokratické (časopis »Zář«). s. 187.
Licence:	PD old 70
Ke zveřejnění vybral Antonín Macek

Nevěřím v lidskost, vida vojsko v zbrani,
nevěřím v právo, vida hojnost běd.
Spravedlnost lichou — nevěřím na ni
obydlené vězení její jest vřed.

Mnich boha vzývaje, rouhá se směle.
V pokrytectví vězí klášterní slib.
Byrokrat čpí pochlebenstvím cele
hned od drába vzhůru — čím výš, tím líp.

Nevěřím v nynější společnost lidí,
jíž bourgeois tlačí korupcí vaz.
Ta hrůzných činů se nikdy nestydí —
zločincům zlořečí a ctí je zas.

Nevěřím v nynější společnost katů,
jež svaté myšlénky do smrti rve.
Kde děla a bodáky oltáře států,
tam anděl míru zastřel oči své.