Poesie (nová řada)/Sonet (2)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Sonet
Autor: Adam Asnyk
Zdroj: ASNYK, Adam. Poesie (nová řada). Praha: J. Otto, 1892. s. 122.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70
Překlad: František Kvapil
Licence překlad: PD old 70

Jest smutný roku sklonek v mlžném hávě,
když listí zvadlé vítr honit chvátá,
poslední plody, poslední květ dravě
když rve a pohřbí pod rubášem bláta.

Smutnějším ještě žití sklon je právě,
tíž samoty, v niž staroba je spjata,
a dlouhé noci, trávené muk v davě,
v nichž člověk taje, a den každý ztráta.

Leč nejsmutnějším duševní sklon doby,
jež zvolna zmírá v marných snech a trudu,
když v nic šly snahy pokolení, v hroby,

ztrávivše všecky životnější šťávy,
a v dědictví jen řada chyb a bludů
dni na poslední vrhá stín svůj tmavý.