Ottův slovník naučný/Žampach

Ottův slovník naučný
Žamet Albert Danilovič	Žampach	Žampach z Potšteina

Údaje o textu
Titulek:	Žampach
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 753. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Žampach (okres Ústí nad Orlicí)

Žampach, ves v Čechách v romantické krajině, hejtm., okr. a pš. Žamberk, fara Písečná; 58 d., 315 obyv. č., 2 něm. (1900), 1tř. šk. Oblíbené výletní místo. Alod. statek (431.47 ha půdy) se zámkem, dvorem drží dr. František hr. Lützow. Na vysoké skále (542 m) zbytky po býv. hradě Ž-u (někdy též zv. Chudobou). Hrad vystavěli pánové z Potšteina, z nichž se uvádí r. 1312 Břetislav. Později se tu připomíná pověstný škůdce zemský Mikuláš z Potšteina, jemuž hrad pobořen a všechny statky jeho markrabím Karlem v plen vzaty, toliko Ž. jeho synovi navrácen. Krátce potom ujal Ž. neznámým způsobem Jan Pancíř ze Smojna, proti němuž Karel IV. r. 1356 osobně vytáhl polem, hradu dobyl a Jana Pancíře s celou jeho čeládkou dal na nádvoří hradním odpraviti. R. 1537 darován hrad Čeňkovi z Potšteina. Z potomků Jan zastavil zboží žampašské Burjanovi Trčkovi z Lípy, tento r. 1519 Hajmanovi Krušinovi z Lichtenberka a tento r. 1521 Vojtěchovi z Pernšteina. Brzo potom stal se majetníkem zboží žampašského Zdeněk z Potteina^{[red 1]}, z jehož nástupců bratří Karel a Čeněk z Potšteina prodali Ž. Janovi st. ze Žerotína a Adamu Bukovskému z Hustiřan, jenž později stal se majetníkem celého panství. Jeho potomek Jan Otík B. z H. prodal (1627) zámek Ž. s hradem i příslušenstvím Bedřichovi z Oprštorfu. Tento posledním pořizením († 1630) odkázal Ž. kolleji jesuitské na Novém městě Pražském, a kdyby ta hodnou fundací obdařena byla, jesuitské kolleji v Král. Hradci n. Labem. Po zrušení řádu toho koupil Ž. od správy statků státních František Wünsche, od jeho dědiců r. 1722 Václav Novák; potom se tu připomíná Alfons kn. Chimay a od r. 1884 dr. Frant. hr. Lützow.

Redakční poznámky

Toto jsou redakční poznámky projektu Wikizdroje, které se v původním textu nenacházejí.

1. Zdeněk z Potšteina.