Ottův slovník naučný/d’Avila y Zuñiga

Ottův slovník naučný
d’Avila	d’Avila y Zuniga	d’Aviler

Údaje o textu
Titulek:	d’Avila y Zuniga
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Druhý díl. Praha : J. Otto, 1889. S. 1108-1109. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Související na Wikidatech: Ludovicus ab Avila Zunniga

d’Avila y Zuniga don Luiz, vojín a historik španělský. Nar. kolem r. 1490 v Placencii v Estremaduře ze starého a vznešeného, ale chudého rodu šlechtického; již záhy se dostal ke dvoru cís. Karla V., jehož nejmilejším důvěrníkem se stal. A. súčastnil se výpravy do Tunisu r. 1535, výpravy do Provenska roku násl., jakož i šmalkaldské války, a sice v důstojnosti velkokomtura řádu alcantarského, druhé to důstojnosti po panovníku. Později svěřeny mu byly rozličné diplomatické misse. Když pak mocnář se uchýlil do kláštera Juste, odebral se A. do svého rodiště, nedaleko kláštera toho ležícího. Význam svůj má A. jakožto důvěrník Karla V.; v oboru tom došel až tam, že v sebe přijal takřka všecky náhledy a plány svého pána. O tom vydávají svědectví jeho zprávy o jednotlivých výpravách císařových, relace částečně ještě neznámé, z kterých na prvém místě stojí Comentarios de la guerra de Alemaños hecha por Carlos V. (vyd. poprvé v Benátkách 1548). Dílo to skládá se ze 2 knih, z kterých dříve patrně každá tvořila samostatný celek; v 1. knize pojednává se o válce na Dunaji, v 2. líčí se události r. 1547. Dílo to nemělo býti vlastní historií a dílem uměleckým, nýbrž pouhou relací toho, co autor sám viděl a zažil. Hlavní pozornost svou též A. věnoval vojenské stránce, politické takměř se nedotýkaje; v posuzování vojenských akcí se však jeví úplným odborníkem. Poněkud nepřesným či neurčitým jest A. při podávání chronologických dat. Dílo to napsáno a vydáno bylo takřka pod auspiciemi císařovými, doznalo ohromného úspěchu a bylo v brzku překládáno do latiny, italštiny, frančiny, němčiny, vlámštiny a angličiny. Historická hodnota díla A-lova je veliká: jeť základem vylíčení šmalkaldské války, a ostatní prameny jsou pouhým materiálem, doplňujícím a rektifikujícím A-lu. Význam tohoto jeví se též v tom, že ostatní historikové jej napodobovali. Novější přístupné vydání je v 21. sv. Blbl. de autores españoles (1852).