Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Wehneltův přerušovač

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Wehneltův přerušovač
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 165. Dostupné online.
Licence: PD anon 70
Č. 4746. Wehneltův přerušovač.

Wehneltův přerušovač čili elektrolytický přerušovač jest Wehneltem r. 1899 sestrojený přístroj, kterým možno elektrický proud přerušovati použitím jeho elektrolytického účinku. Skládá se z nádoby A (vyobr. č. 4746.) naplněné zředěnou kyselinou sírovou, hustoty 1·15—1·2, ve které ponořena jest olověná deska b a skleněná rourka a se zataveným platinovým hrotem p. Zapne-li se přístoj tento na zdroj elektrický č tak, že a bude spojeno s kladným pólem a b se záporným, vepne-li se dále do obvodu tohoto nějaká cívka c s ovinutým drátem měděným isolovaným, proud elektrický bude přerušován. Na kladné špičce platinové usazuje se kyslík, vyrobený elektrolyticky, ten obalí platinový hrot a zruší tak jeho styk s vodivou tekutinou jej obklopující. Tím přeruší se i proud elektrický. Mezitím však bublina kyslíková vypluje na povrch, styk s vodivou tekutinou se obnoví, proud se opět propustí a tak se vše opakuje. Teplo vyvinuté elektrickým proudem na špičce platinové podporuje toto působení. Podle velikosti špičky, indukčního koëfficientu cívky vepiaté, napětí použitého zdroje možno W-tovým p-em dosíci 250 až 2000 přerušení za 1 vteř.