Ottův slovník naučný/Vyšněgradskij

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Vyšněgradskij
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýsedmý díl. Praha : J. Otto, 1908. S. 72. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Vyšněgradskij Ivan Aleksějevič, státník rus. (*20. pros. 1831–†6. dub. 1895 v Petrohradě), studoval mathematiku a fysiku, později též mechaniku, od r. 1862 byl profes. na technologickém institutě v Petrohradě a od r. 1875 ředitelem téhož. Nějakou dobu pobyl za hranicemi, jmenovitě v Karlsruhe. Jeho zásluhou zřízena při petrohrad. ústavě vědecká mechanická laboratoř a založena »Izvěstíja těchnologičeskago instituta«. Z vědecké jeho činnosti třeba uvésti spisy: Kurs podjemnych mašin (Petr., 1872, s atlasem); Kurs mechaničeskoj těoriji těploty (1383-84); O reguljatorach prjamogo i něprjamogo dějstvija; Publičnyja populjarnyja čtěnija o mašinach (t., 1859) a j. Zároveň věnoval se též činnosti praktické a byl členem společnosti jiho-záp. drah rus., měl účastenství v Baranovské kommissi železniční, kde hájil zájmů soukromých společností. R. 1884 byl jmenován členem rady ministerstva nár. osvěty a přičinil se o rozkvět rus. školství průmyslového, r. 1886 stal se členem správy státních statkův a r. 1887 finančním ministrem. Potíral energicky deficit rus. rozpočtu, snaže se rozhojniti stát. příjmy zvýšením cel a poplatkův, úpravou tarifnictví a železničního hospodářství, konversí státních dluhův, ale, ač deficit z rozpočtu odstranil, nepodařilo se mu zvýšiti úvěr Ruska. R. 1892 pro nemoc odstoupil.