Ottův slovník naučný/Smiřice

Ottův slovník naučný
Smirek	Smiřice	Smiřický

Údaje o textu
Titulek:	Smiřice
Autor:	neuveden
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátýtřetí díl. Praha : J. Otto, 1905. S. 512-513. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD anon 70
Heslo ve Wikipedii: Smiřice

Smiřice, město v Čechách 239 m n. m., v úrodné krajině při Labi a žel. dr. Pardubice–Libava a Sadová–S., hejtm. Král. Dvůr n. L., okr. Jaroměř, fara Holohlavy; 194 d., 2202 obyv. č. (1900), 6tř. obec. a měšt. šk., pš., telegraf, četn. stanice, lékárna, spořitelna, záložna, lihovar, uměl. válc. mlýn a 5 výroč. trhů. Panství S., Hoříněves s Cerekvicí a Třebověticemi má 4785.06 ha půdy; náleží k němu zámek s kaplí sv. Epifana, dvůr, parostr. pivovar, cukrovar, kruhová cihelna, dílna na opravu strojů, osobní majetek J. V. císaře. Přes Labe, jež tu tvoří několik ramen, dřevěné a kamenné mosty. Erb městský (vyobr. č. 3811.): Červený štít, v něm u zpodu voda Labe, přes ni dřevěný most; z vody vyniká stříbrná bylina o třech stoncích, mající na každém stonku tři lupeny. Bývalá tvrz jest kolébkou mocného kdysi rodu Smiřických ze Smiřic (v. t.). Za panování krále Ladislava seděl zde Hašek Střížek z Lužan, po něm dědila (r. 1495) S. jeho manželka a po ní její 4 sestry rovným dílem. R. 1498 skoupil veškeré podíly na S-cích Mikuláš Trčka z Lípy, jehož rod vládl zde až na malou přestávku (pánové z Žerotína) po celé XVI. a 1. pol. XVII. stol. Po pádu Adama Erdm. Trčky odňaty Trčkům veškeré statky a darovány (r. 1636) generálu Matyáši z Gallasu. Z potomků jeho Jan Josef založil (r. 1700) v zámku kostel. Jeho dcera Marie Terezie provdala se za Jana Leopolda z Paaru; jeho syn pak Jan Václav prodal (1780) zboží smiřické cís. Josefu II., načež byly S. komorním panstvím do r. 1863, kdy je koupil Jan Liebieg a pak cís. rod. fond. R. 1859 objeveno zde pohanské pohřebiště.