Přeskočit na obsah

Ottův slovník naučný/Résumé

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Résumé
Autor: Karel Heller
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátýprvý díl. Praha : J. Otto, 1904. s. 597–598. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Résumé [rézymé], fr., stručný přehled, stručné podání hlavního obsahu řeči a pod.

R. v právním smysle jest výklad předsedy porotního soudu při hlavním přelíčení po závěrečných řečech žalobce a obžalovaného pronesená ku porotcům prve, nežli odeberou se k poradě a rozhodnutí. Povinností předsedy jest, aby v r. stručně opakoval podstatné události hlavního líčení, co možno krátce uvedl důkazy pro obžalovaného a proti němu mluvící, nedávaje na jevo svého vlastního mínění, aby dále porotcům vysvětlil zákonné známky trestního skutku a význam zákonných výrazů v otázkách se vyskytujících i upozornil je na jejich povinnosti vůbec a na předpisy o poradě a hlasování zvláště. R. obsahuje tudíž dvě stránky: jest zopakováním průběhu přelíčení a jest právním poučením. Po stránce prvé předseda nesmí své mínění ani nepřímo dáti na jevo, tudíž zdali pokládá či nepokládá obžalovaného za vinna. Proto nebylo by správno, když by na př. sestavil r. tak, že by uvedl všechny okolnosti a důkazy proti obžalovanému svědčící a pak dodal: »ovšem potvrzuje svědek jiný, že atd.«; neboť z takového sestavení r. by porotci již mínění jeho seznali. Předsedovi jest se tu chovati tak, jakoby předčítal protokol o hlavním líčení; neboť porotci povinni jsou rozhodnouti podle provedeného líčeni a založeného na něm přesvědčení svého. Prohřeší-li se předseda proti této zásadě, není žádné odpomoci, neboť nesmí býti nikým přerušen a není o jeho r. žádná rozprava přípustná. – Po stránce druhé (právní poučení) r. podléhá kritice nejvyššího soudu; neboť strany jsou oprávněny žádati, aby právní poučení bylo zapsáno v protokole, a pro nesprávné poučení podati stížnost zmatečnou. Ani při právním poučení nesrovnává se s úlohou r., když předseda kritisuje nebo polemisuje se stranami; neboť soudci jsou tu porotci a oni jsou povoláni ke konečnému použití zákona na trestní čin a pouze žalobce a obžalovaný v trestním processe se prou; úlohou předsedy porotního soudu není, aby podporoval tu neb onu stranu v jejích návrzích a důvodech, nýbrž má porotcům nestranně a zřetelně vyložiti zákon a jeho terminy. Ježto často výklad zákona jest sporný (mezi theorii a praxi, neb i v praxi samé), pochybil by předseda, kdyby výklad dotyčného předpisu podal jednostranně, poněvadž by tím úloze své dostál jen polovičně; neboť k jednostranému výkladu povolán jest pouze soud (porotci). Správně vzato, předseda má pouze porotcům podati návod, aby si samostatně zákon vyložiti mohli, ať již jde o sporný výklad určitého předpisu neb o spornou subsumpci skutku pod trestní zákon. Není pochybnosti, že správné r. jest úloha velmi obtížná, neboť žádá na soudci, aby zapomněl docela na vlastní životní povolání a stal se mechanickým reproducentem průběhu líčení a theoretickým vykladatelem zákona. kh.