Ottův slovník naučný/Quebec

Ottův slovník naučný
Quattrocento	Quebec	Quebrachit

Údaje o textu
Titulek:	Quebec
Autor:	Ludvík Tošner
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. S. 1069-1070. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Québec

Quebec [kvebek]: 1) Q., hl. město kanadské prov. t. jm. a do r. 1857 hl. město celé Kanady, leží na levém břehu řeky Sv. Vavřince, která přijímá zde říč. Sv. Karla, v místě, kde řeka zužuje se na 1200 m, načež opět se rozšiřuje v ohromné aestuarium, 675 km na zsp. od hlavního kanadského přístavu Halifaxu, na výběžku mysu Diamond (101 m), v uzlu několika železničních tratí, na 46° 49' 6" s. š. a 71° 13' 30" z. d. Gr. a má 68.840 obyv. (1901), tak že počtem obyvatelův daleko ustupuje oběma největším kanadským městům, Montrealu a Torontu, tím spíše, ježto mu obyvatelstva velmi zvolna přibývá, od r. 1881 o 7395 osob. Q. jest z nejmalebnějších měst světa a skýtá jeden z nejkrásnějších pohledův. Skládá se z horního a dolního města. Starší čásť města leží na plateau, jehož konec, mys Diamond, spadá příkře k řece a korunován jest pevností, kterou Angličané zovou Gibraltar Západu. Asi 30 m pod touto citadellou rozkládá se horní čtvrt Q-u obklíčená hradbami asi 4500 m objemu a vykazující téměř všecky stavební památky quebecké. Zde vypíná se palác sněmovní s vysokou věží uprostřed průčelí, palác vládní, katolická a evangelická kathedrála, veliká nemocnice se ženským klášterem, chrámem a zahradami, býv. jesuitské collegium s krásnými zahradami, proměněné nyní v rozsáhlé kasárny, zbrojnice, radnice, tržnice, divadlo, trestnice, několik chrámů, škol, synagoga atd. Zde jsou také hlavní náměstí a promenády s překrásnými vyhlídkami daleko do kraje, zvláště náměstí vojenských přehlídek, pevnostní zahrada, Dufferinova terasa atd., pak pomník generálů Montcalma a Wolfea, žulový to obelisk 20 m vysoký, jakož i pamětní sloup 12 m vys. na místě, kde gen. Wolfe padl. Dolní město tísní se na úzkém prostoru mezi úpatím plateau horního města a řekou, i jest stavěno nepravidelně a dlážděno dosti špatně, avšak jsouc sídlem obchodu, dopravy a průmyslu silně se rozšířilo a pojalo do sebe několik předměstí. Zde nalézáme největší průmyslové podniky a obchodní skladiště města, přístavní stavby, loděnice, přístavy pro vory, nádraží, přístaviště a mosty. Obě části města spojeny jsou neobyčejně příkrou ulicí. Město jest sídlem místoguvernéra, sněmu, katol. arcibiskupa, anglikánského biskupa, soudního dvoru, katol. university Lavalovy, zal. r. 1854, s knihovnou, museem, 4 fakultami a 235 posl., evangel. Morrin college, vysoké školy anglické, Institutu kanadského, několika akademií, vyšších a vzorných škol, učitelského ústavu, společnosti historické a literární, zeměpisné atd. Do provinciálního i kanadského sněmu vysílá Q. po 3 poslancích. Dříve bývalo tu důležité středisko obchodní, dnes obchod i doprava města jest v úpadku, za to průmysl činí značné pokroky. Přístav města jest tvořen řekou Sv. Vavřince, má 6.5 km délky a 2.5 km šířky, jest přístupný i největším loděm mořským, avšak od polovice prosince do konce dubna jest zatarasen ledovými krami. Nejlepší jeho kotviště leží na jižním břehu řeky. R. 1890 otevřen vnitřní přístavní bassin 16 ha veliký, 700 m dl. a 180 m šir., před nímž leží otevřený bassin vnější veliký 8 ha a široký při vjezdě 59 m. Přístav má 2 doky, jest v pravidelném parníkovém spojení s Liverpoolem, Bristolem, Glasgowem, Londýnem, Hamburkem, Havrem, dále s přístavy Kanady, Nového Brunšvicka, Nového Foundlandu, Labradoru a Spojených Obcí a jest hlavní stanicí lodivodů pro řeku Sv. Vavřince. Lodní jeho ruch činí 598 lodí s 900.728 t, z čehož připadá na anglickou vlajku 358 lodí s 682.666 t. Kromě toho pobřežní plavba města páčí se na 3—400.000 t. Dovoz, jehož hlavní předměty jsou uhlí, bavlna, kůže, kožišiny, železo a ocel, cukr, hedvábí, šaty a zboží vlněné, činí ročně 5.2 mill. doll., vývoz pak, hlavně dříví, kůže, sýr a obilí, páčí se na 3½ mill. doll. Z průmyslové činnosti města nejdůležitější jest výroba obuvi (ročně za 4.2 milL doll.), jirchářství, strojnictví, výroba nožů, hřebíků, papíru, doutníků, zboží kovového a kaučukového atd.

2) Q., provincie v jihových. Kanadě, zvaná dříve Dolní Kanada (Bas-Canada), ohraničena jest na s. Labradorem, na v. zátokou Sv. Vavřince a zátokou Chaleur, na j. Novým Brunšvickem a Spoj. Obcemi sev.-amer. a na z. Ontariem, má plochu 899.600 km², z čehož 8554 km² připadají na vodstva, její mořské břehy pak měří celkem 3040 km. Řekou Sv. Vavřince rozdělena jest na 2 části, rozsahem i povrchovým rázem velmi rozdílné. Čásť jižní, zaujímající sotva desetinu celé provincie, obývána jest více než polovinou jejího obyvatelstva a prostoupena horami Notre-Dame, které zabíhají sem z Vermontu ve Spoj. Obcích a dosahují největší výše v horském pásmě Schickshock na poloostrově Gaspé v hoře Bayfield vys. 1210 m. Severní břeh ř. Sv. Vavřince provází horstvo označované kanadskými geology názvem Laurentides, které pod městem Q-em od řeky se vzdalují, tak že díl provincie při horním jejím toku jest z veliké části rovný. Kromě ostrovů ležících v řece Sv. Vavřince, zvláště v jejím širém aestuariu, přísluší k provincii ještě ostrov Anticosti a ostrovy Magdaléniny, v zálivě Sv. Vavřince. — Nejdůležitější vodní tok jest řeka Sv. Vavřince, náležející provincii v úhrnné délce asi 1350 km. Mimo ni zmínky zasluhují řeky: Richelieu, Saint-Francis a Chaudière v jižní části a Ottawa i Sagnenay v sev. díle provincie. Ve vnitrozemí jest hojně jezer. — Podnebí jest pevninské a výstřední, avšak zdravé, vyznačuje se krutou zimou, která trvá od list. do března, a dosti teplým létem. Město Q. má průměrnou teplotu roku +4° C, ledna —10° C a červce +17.5° C, Montréal pak teplotu roku 7.7° C, led. —8° C a čce +20.7° C. Půda jest z veliké části úrodná a hodí se výborně k pěstování obilí i ovoce. Z veliké části však jest posud pokryta lesy a pralesy, v nichž převládají bílé a červené smrky a jedle, pak břízy, olše, buky, jilmy, ořechy, javory a j. Lesy tyto zaujímají téměř polovici veškeré plochy provincie a jsou z hlavních jejích bohatství. Obyvatelů jest 1,648.898 (1901), t. j. 1.8 na 1 km², proti r. 1891 o 10.8°/o více. Indiánů počítá se 11.965, z nichž jest 7426 usedlých. Na 1000 obyv. připadá 38.5 narození a 18.5 úmrtí, takže přirozený vzrůst obyvatelstva činí 2% ročně. Přistěhovalců přibylo do provincie 3108 (1897), a to 1995 Angličanů, 246 Irčanů, 201 Skot, 73 Francouzi, 48 Belgičanů, 57 Italů, 99 Němců, 81 Islanďan, 61 Skandinávec, 92 Rusové atd. Naproti tomu mnoho obyvatelstva odchází za výdělkem do průmyslových měst Spoj. Obcí, ročně 17.178 osob. Mimo Kanadu narozen jest 82.021 obyv. provincie, a to 21.160 v Anglii, 21.223 v Irsku, 9484 ve Skotsku, 18.524 ve Spoj. Obcích, 2883 ve Francii, 1843 na Novém Foundlandě, 1371 v Německu, 821 v Rusku, 638 v Italii, 554 ve Skandinávii atd. Škol jest 5848 s 307.280 žáky a 10.433 učiteli, z děti školu navštěvujících jest 248.622 jazyka francouzského a 48.706 jazyka anglického. Z vyšších škol jsou tu 3 semináře, 9 škol průmyslových, 17 gymnasií a 4 university. — Hlavním zaměstnáním obyvatelstva jest orba a chov dobytka, jimiž zabývá se 63.5% veškerého obyvatelstva, kdežto na průmysl připadá 25.6%, na obchod a dopravu 10.8% a na hornictví 0.1%. Role pokrývají celkem asi 16.000 km², louky a pastviny asi 10.000 q. Pěstuje se hlavně oves, ječmen, pšenice, žito, kukuřice, brambory, hrách, boby, řípa, len, konopí a tabák. Dobytka počítá se: 595.020 kusů skotu, 344.290 koní, 730.286 ovcí a 369.608 vepřů. Velice vzkvétá v poslední době mlékařství, máslařství a sýrařství, které provozuje se v 1774 závodech a jemuž slouží zvláštní mlékařská škola. Másla a sýra vyváží se ročně za 6 mill. doll. Ohromné lesy provincie, kryjící téměř polovici veškeré její plochy, dodávají veliké množství dříví stavebního a užitkového a vynášejí vládě 1 mill. doll. ročních poplatků. — Rybářství slouží 7149 lodí s 12.081 mužem posádky, cena rybářského loďstva a náčiní páčí se na 1 mill. doll., roční výtěžek rybolovu na 2 ¼ mill. doll. Hlavním jeho předmětem jest treska, pak sleď, losos, humar, makrela a j. — Velice bohata jest provincie užitečnými nerosty, jejichž ložiska zaujímají do 760.000 ha rozlohy, a to: železné rudy 400.000 ha, fosfáty 200.000 ha, asbest a zlato po 40.000 ha, měď 20.000 ha, petrolej 2000 až 4000 ha atd. Dosud však dobývá se jen železo (26.328 t), asbest (7630 t), fosfát, zlato a měď. — Velice vzrůstá průmysl provincie, závodů průmyslových jest tu 23.037 se 117.389 dělníky, s roční mzdou 32 mill. doll., zpracovanými surovinami za 90 mill. doll. a výrobou za 160 mill. doll. ročně. Hlavní odvětvi průmyslová jsou: obilní mlýny, parní pily, výroba nábytku, koží, papíru, lučebnin, obuvi, strojů, hospodářského nářadí atd. Průmysl tento soustřeďuje se hlavně v Montrealu, Q-u, Hullu, Sherbrooku a j. — Zahraničný obchod provincie činí ročně 124 mill. doll., a to 73 mill. doll. dovozu a 51 mill. doll. vývozu. Dovážejí se hlavně průmyslové výrobky a vyváží obilí, dříví, mouka, draslo a dobytek. Lodní ruch v 18 quebeckých přístavech činí 2,257.352 t, z čehož připadá 1,898.541 t na lodi anglické. Plavba na quebeckém pobřeží nebezpečna jest pro časté mlhy i zřízeny tu jsou k její ochraně 154 majáky, 8 lodí majákových, 14 lodí sirénových, 9 stanic s výbušnými pumami, 10 plynových a 140 dřevěných bojí. Železniční síť měří 5252 km, avšak hlavní dopravní cestou země jest řeka Sv. Vavřince. — V ohledu politickém jest provincie samosprávným a ústavním celkem v rámci federativní ústavy kanadské. V čele jejím jest místoguvernér, jmenovaný generálním guvernérem kanadským, moc výkonnou má ministerstvo, moc zákonodárnou pak sněm, skládající se ze zákonodárné rady, jejíž 24 členy jmenuje místoguvernér, a ze zákonodárného shromáždění, jehož 65 členů volí obyvatelé jednotlivých hrabství. Do kanadské sněmovny vysílá Q. rovněž 65 poslanců a do senátu 24 senátory. Rozpočet vykazuje v posledních letech neustále schodek, r. 1900 pak 4.9 mill. doll. vydání a 3.9 mill. doll. příjmů, státní dluh činí 25.5 mill. doll. Provincie dělí se na 64 hrabství, hlavní město jest Q., největší a nejdůležitější však Montreal (267.730 obyv.) Srov. čl. Kanada. Tšr.