Ottův slovník naučný/Pospíšil (další osoby)

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Pospíšil
Autor: Jan Ježek, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha : J. Otto, 1903. s. 302. Dostupné online.
Licence: PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Pospíšil

Pospíšil: 1) P. Kristián E., spisovatel čes. (* 10. květ. 1842 v Krucemburku — † 14. dub. 1899 v Humpolci). Po studiích reálných (složil po dvou letech maturitu) a theologických ve Vídni stal se evang. farářem v Libštátě a r. 1876 v Humpolci, kde působil do své smrti. Vedle svého povolání vydával a velmi obratně po dlouhá léta redigoval »Evang. Církevník«, do něhož přispěl četnými články a pojednáními z oboru církevního a theologického. Vydal: Malý katechismus doktora Martina Luthera s mnohými přídavky podle zdejších potřeb českých; upravil a doplnil Výklad Malého katechismu doktora Martina Luthera; přepracoval a nově vzdělal Jakobeiho Poklad modliteb křesťanských, k němuž přidal liturgickou direktivu schválenou generálním synodem. Pro četné vědecké práce a působení jeho jmenovala jej evang. fakulta vídeňská licenciátem theologie a pro velikou oblibu a vážnost zvolen náměstkem superintendenta v Čechách východního seniorátu českého. V Humpolci přičiněním jeho opraven starý památný kostel toleranční, postavena škola, adaptován chrám. P. pěstoval horlivě vzájemnost s evang. kruhy na Slovensku.

2) P. Josef (* 7. květ. 1845 ve Velkém Meziříčí na Moravě), gymnasium a bohosloví studoval v Brně a byl r. 1870 vysvěcen na kněze. Kaplanovav kratičko ve Starči u Třebíče, poslán do Vídně na vyšší ústav bohoslovecký u sv. Augustina. R. 1874 povýšen na doktora theologie; tou dobou byl již professorem dogmatiky a fundamentální theologie v Brně, v kterémž úřadě setrval plných 20 let. Psal bohoslovecká i filosofická pojednání do »Časop. katol. duch.« a do »Obzoru« brněnského. R. 1883 uveřejnil I. díl hlavní práce své, Filosofie podle zásad sv. Tomáše Akvinského, obsahující materiální logiku, noétiku a všeobecnou metafysiku, druhý pak díl Kosmologii, vydal roku 1897 za pomoci »Čes. akademie cís. Frant. Josefa«. Za spis ten jmenován dopisujícím členem České akademie, jakož i členem Král. čes. učené společnosti, r. 1894 povýšen za kanovníka král. kapituly brněnské, papež Lev XIII. jmenoval jej členem vědecké akademie sv. Tomáše Akv. v Římě a r. 1898 udělil mu hodnost papežského taj. komořího. Jž.

3) P. Bohuslav (* 1855 v Čáslavi - † 1894 t.). Absolvovav nižší gymn. v Král. Hradci, vyšší reálku v Kutné Hoře a polytechniku v Praze, působil na reálce kutnohorské, gymnasiu klatovském a konečně ve svém rodišti (od r. 1883). Vedle mathematiky a fysiky vyučoval francouzštině a hudbě a byl činný literárně. Napsal: Nauka kreslení perspektivního pro nižší třídy škol středních (Klatovy, 1880); do programmu gymn. čáslavského Chrám dorský (1886) a přel. z Camoënsa I. zpěv Lusitanů (t., 1894).