Ottův slovník naučný/Podkrovní příbytky

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Podkrovní příbytky
Autor: Jindřich Fialka
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1011. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Podkrovní příbytky zovou se byty na půdách, které podle § 76 stavebního řádu pro Prahu s předměstími zřizovati v městě se zakazuje, ale které podle téhož § v předměstích u takových domů, jež nemají více než tři patra, zřizovati se dovoluje, avšak jenom tehdy, když se vystavějí přímo nad posledním patrem. V témž § je předepsáno, že co do konstrukce musí vůbec vyhovovati předpisům tohoto stavebního řádu, jež se týkají zřizování bytů v patrech (viz též Obydlí). Světlá výška p-ch p-ků musí míti nejméně 2,6 m a to alespoň pro polovici podlahové plochy každé jednotlivé místnosti. Vchod k takovým bytům nesmí vésti otevřenými prostorami podkrovními, nýbrž musí býti ohrazen zdmi omítnutými a opatřen dlázděným stropem z malty. Podlahy p-ch p-ků musí způsobem ohnivzdorným odděleny býti od stropových konstrukcí posledního patra, jež jsou pod nimi. V § 75 stav. řádu pro Čechy zakazuje se zřizovati p. p. vůbec a nařizuje se, by tam, kde p. p. již zřízeny jsou, bylo všemožně na to naléháno, aby přestal takový způsob užívání půdy. V jiných zemích nejsou předpisy ohledně zřizování p-ch p-ků tak ostré a bydlení v p-ch p-tcích jest chudšímu lidu pracovitému, studujícím a jiným stavům pravým dobrodiním. V Paříži bydlí skorem dvacetina obyvatelstva v p-ch p-tcích čili t. zv. mansardách (v. t.) a v sousedním Německu s oblibou stavějí se příbytky v podkroví. V mnohých villách nebo rodinných domech stavějí se p. p. pro hosty. Fka.