Ottův slovník naučný/Podřízenost

Ottův slovník naučný
Podrinje	Podřízenost	Podrost

Údaje o textu
Titulek:	Podřízenost
Autor:	Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 1031. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Podřízenost, subordinace, z lat, franc., angl. a něm. subordination, it. subordinazione, jest důležitou povinností vojenskou, která víže každého příslušníka vojska od nejnižšího až do nejvyššího, aby pokorně a oddaně se podroboval každému rozkazu – pokud tento se nepříčí přímo zákonům a předpisům přísahané věrnosti – představeného ať stupně vyššího nebo i stejného, když rozkazující je třeba jen o den v pořadí starší, nebo ať mladší, přece za představeného ustanovený; aby rozkaz plnil svědomitě podle nejlepšího umu, dále aby představené a vyšší ctil nejen předepsaným pozdravem, nýbrž i smýšlením a slovem. P. je podobna kázni čili disciplině, s níž úzce souvisí. Porušení p-i je vojenský zločin, jehož se dopouští příslušník vojska, který odpírá představenému povinnou poslušnost, neplní jeho rozkazů, hrubě se na něho osopuje a náležité pocty mu neprokazuje. Zločin je těžší, když byl spáchán přímo ve službě nebo dokonce v době války před nepřítelem a když se zprotivuje proti představenému násilím. Porušení p-i podléhá značným trestům, v lehčích případech disciplinárním, v těžších 1–5letému žaláři, ba i trestu smrti, to když se stalo před nepřítelem, – vznikla-li z neposlušnosti vojsku škoda, – neb ozbrojenou rukou s úmyslem představeného poraniti neb usmrtiti. FM.