Ottův slovník naučný/Plenum

Ottův slovník naučný
Pleno jure	Plenum	Plenus venter non studet libenter

Údaje o textu
Titulek:	Plenum
Autor:	Karel Heller
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. s. 896–897. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Plenum (lat.) jest schůze korporace platně svolaná, kteréž účastniti se jsou oprávněni a do jisté míry i povinni všichni členové příslušné korporace. Slova korporace užito tu k označení nejrozmanitějších účelových sdružení lidských, jako: a) spolků, společností, sborů zákonodárných, samosprávných, b) širších výborů naproti užším, c) celého sboru soudu na př. nejvyššího v protivě k jednotlivým senátům.

Přesnější vymezeni pojmu p-na vyžaduje i rozlišováni. P. sdruženi ad a) uvedených jest schůze svolaná podle předpisu stanov (jednacího řádu, ústavy a pod.) v té příčině platícího za účelem projednání a vyřízení záležitosti, které přikládá se význam záležitosti korporační a k jejímuž vyřízení není příslušným výbor. Usnesení p-na pokládati jest za výraz vůle nebo projev náhledu té které korporace čili všech členů, třebas i čásť členstva schůze se neúčastnila. Česky schůze p-na nazývá se valnou hromadou, valným shromážděním, sněmem a pod. V obor působnosti p-na spadá tu obyčejně usnášení o důležitějších záležitostech, zejména též o rozpočtu, volby výborů, představenstev, správních rad – vesměs to orgánů výkonných, jejichž úkolem jest vykonati usnesení p-na, vyřizovati běžné věci a podávati zprávu o činnosti své – a zkoumání jejich činnosti. Pokud jde o sbory zákonodárné, působnost p-na jest částečně jinak vymezena platnou ústavou a sluší tu odkázati k příslušným článkům, vypisujícím jejich příslušnost.

P. výboru (lit. b) jest útvar vyskytující se při společnostech obchodních, kde správní rada jest širším výborem vůči ředitelstvu společnosti; poměr jest obdobný jako mezi p-nem korporace a výborem; záležitosti, které stanovami přikázány jsou vůbec výboru, vyřizují se podle důležitosti buď ředitelstvem anebo správní radou.

Někdy též výbor, volený sborem zákonodárným, utvoří ze sebe užší výbor (subkomité) za účelem důkladnějšího prozkoumání věci, a schůze výboru označují se jako schůze p-na.

V příčině p-na delegací odkazuje se ke čl. Delegace. P. soudu sborového (ad c) jest schůze všech členů jednotlivých senátů, kteráž se koná v případech předepsaných statutem soudu nebo zákonem. kh.