Ottův slovník naučný/Plášť

Ottův slovník naučný
Plaški	Plášť	Pláštěnci

Údaje o textu
Titulek:	Plášť
Autor:	Emanuel Salomon Friedberg-Mírohorský
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 848–849. Dostupné online.
Licence:	PD old 70
Heslo ve Wikipedii: Plášť (oblečení)

Plášť (rus. plašč a pod. u všech Slovanů, angl. mantle, cloak, franc. manteau), svrchní roucho, které se nosí přes ostatní oděv za chladného počasí a nepohody. Původně byl to veliký kus látky, který se spínal na pravém rameni sponkou tak, že pravá ruka byla volná. U starých Řeků nazýval se p. chlamys neb himation, u Římanů palla, pallium, paludamentum, sagum. V Evropě vůbec, a tudíž také v Čechách, počal se p. ve XII. stol. spínati nikoliv již na rameně, nýbrž uprostřed na prsou, a to buď petlicí, řemenem nebo řetízkem. Nosili jej mužové i ženy. Mimo to býval p. lemován buď kožešinou neb obrubou bohatě vyzdobenou, podšíván látkami barevnými, z potřeby praktické pak začali nositi p-tě s límcem, který sahal někdy až přes ramena a často býval kožešinový. Míval pak p. někdy rukávy, obyčejně však byl bez nich. Vedle p-ů dlouhých začali již ve XIV. stol. nositi p-tě krátké, pláštíky (mantlíky), přehozené přes ramena, které ve stol. XVI. ustoupily šubě (čubě) s límcem až na záda spadajícím, zhotoveným z jiné látky, nejčastěji z kožešiny. V XVII. a XVIII. stol. p. s límcem přehrnutým sahal až po kolena, míval i límec několikanásobný, varhánkový, který se udržel u maloměšťáků do minulého století. Ostatně viz Kroj a srv. Čechy, str. 446 sl.

Ve smyslu přeneseném naznačují se slovem p. předměty, kterými se něco kryje nebo chrání. V geometrii znamená p. neboli oblina (něm. Mantelfläche) kužele nebo válce oblou čásť povrchu těchto těles. – Ve stavit. jest p. zdivo obklopující nějaký předmět a chránící jej buď před mechanickým poškozením nebo chemickými účinky, nebo zabraňující ztrátu tepla (u pecí, zazdívek kotlů, pánví a pod.). red.

P. ve strojnictví viz Parní stroj, str. 254 b.

P. v technologii viz Formování, str. 377 a.

P. branný, u předků našich pojmenování největších pavéz, které bojovníka kryly skorem celého. FM.