Ottův slovník naučný/Petit de Julleville

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Údaje o textu
Titulek: Petit de Julleville
Autor: neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 607–608. Dostupné online.
Licence: PD anon 70

Petit de Julleville [p'tid'žylvil] Louis, literární dějepisec franc. (* 1841 v Paříži – † 1900 t.). Studoval na École normale, byl členem École française d'Athènes a zabýval se sprvu studiem starověku, jak svědčí jeho these doktorská L'écoled, Athènes au IVe siècle après Jésus-Christ (1868) a působení na filosof. fakultě v Nancy, kde supploval stolici dějin starověkých. Z této doby pochází Histoire de la Grèce sous la domination romaine (1875). Ale činnost jeho záhy obrátila se k písemnictví. Jmenován byv professorem literatury v Dijonu a potom (1879) maître de conférences na École normale supérieure, oddal se docela literatuře francouzské. Tak vznikl rhythmický, assonovaný překlad písně o Rolandu (1878), pak nejlepší jeho práce, dvousvazková, vědecká Histoire du théâtre en France: Les Mystères (Paříž, 1880), k níž pojí se předmětem Les comédiens en France au moyen âge (1885) a La comédie et les moeurs en France au moyen âge (1886), rázu populárního. O bibliografii a pramenech studií těch vydal Répertoire du théâtre comique en France au moyen âge (1885). Výpomocným professorem Sorbonny stal se r. 1886 a 3 léta na to po Arsènu Darmesteterovi řádným prof. jazyka a literatury franc. v středověku. O přednáškách svých pojednal souborně v poslední své práci Note sur la chaire de littér. française... à la faculté des lettres de Paris (v »Revue internationale d'enseignement«, 15. ún. 1900). Na sklonku života věnoval všechnu péči vydávání Histoire de la langue et de la littérature française (1896–99, 8 sv.), kam přispěl několika staťmi. K potřebám školským napsal: Discours français et la dissertation française (1868) a Leçons de littér. française (1884, 10. vyd. 1895 s názvem Histoire de la litt. fr. des origines à nos jours). Srv. »Romania«, 1900.