Ottův slovník naučný/Pavlovsk

Ottův slovník naučný
Pavlov-Silvanskij	Pavlovsk	Pavlovské kopce

Údaje o textu
Titulek:	Pavlovsk
Autor:	Ludvík Tošner
Zdroj:	Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 360. Dostupné online.
Licence:	PD old 70

Pavlovsk: 1) P., új. město rus. gub. voroněžské při ústí ř. Oseredy do Donu, má 6631 obyv. (1897), 4 chrámy, dívčí progymnasium, duchovní a újezdnou školu, městskou a zemskou nemocnici, dobročinné družstvo, městskou obecní banku, přístav, 4 výroční trhy s úhrnným obratem 300.000 rub. ročně. P. založen byl za Petra Vel. jako důležitá pevnost a loděnice, r. 1711 převedeny sem ruské posádky a osadníci z Azovska, tak že město zvané dotud Osered velice vzrostlo a stalo se i důležitým místem obchodním. Avšak s rozšiřováním ruské moci na j. klesal jeho význam» i stalo se obyčejným městem újezdným, které od r. 1779 přísluší ke gubernii voroněžské. – Pavlovský újezd leží v jihových. části gubernie na ploše 4341 km² v oblasti stepní a má povrch rovný, nakloněný k ř. Donu. Půda jest černozemní, hlavní řekou jest Don, v jehož údolí jest několik jezer. Obyvatelův jest 169.825 (1897), z části Velkorusů, z části Malorusů, chrámů jest 54, škol 63 s 5553 dětmi, t. j. 27% všech dětí školou povinných. Hlavním zaměstnáním obyvatelů jest orba a chov dobytka, seje se žito (2¼ mill. pudů), pšenice (½ mill.), oves (¾ mill.), ječmen, proso, pohanka, brambory, len a konopí, důležito jest i ovocnářství. Z průmyslových závodů jsou zde 3 cukrovary, 2 lihovary, 1 parní mlýn atd., výroč. trhů jest 45 s úhrnným obratem do 1 mill. rub. – 2) P., bezujezdné město rus. guber. petrohradské, 25 km od Petrohradu, s nímž jest spojeno železnicí, má 5236 obyv. (1897), rozsáhlý park, v němž jest řada pavillonův a soch, krásný carský palác s bohatou obrazárnou a knihovnou, dvorní chrám s částí kříže Spasitelova a řízy P. Marie, evangelický kostel, učitelský ústav nemocnici, chudobinec, invalidovnu, meteorologickou observatoř a mnoho vil petrohradského obyvatelstva. P. založen byl r. 1777 jako sídlo velkoknížecí a vzrostl rychle po vystavění železnice za velkoknížete Konstantina Nikolajeviče. Tšr.