Ottův slovník naučný/Pavlovići

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Pavlovići
Autor: Konstantin Jireček
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 359. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Pavlovići, rod velmožův bosenských. První známý člen toho rodu je knez Radin Jablanić, který zemřel před r. 1397. Syn jeho knez Pavel Radinović, zmíněný od r. 1380, stal se po smrti krále Štěpána Tvrtka (1391) vedle Hrvoje a Sandalja nejmocnějším mužem v zemi. Osudy Bosny více se poutají ke jménu těchto tří velmožů, nežli k panování slabých králův a protikrálův. Držel jedno značné území na východě (Olovo, Borač, území na Limu atd.), vedle toho i na západě Trebinje s hradem Klobukem a se severní polovicí Konavlí. Roku 1415 zavražděn na Parené Poljaně u Sutisky u přítomnosti samého krále Ostoje a celého dvora; král s dvořany jel na koních na procházku a Sandalj, soupeř Pavlův, mečem z nenadání da znamení ke vraždě. Mezi rodinou Sandaljovou (Kosača) a rodinou Pavlovou trvalo následkem toho úhlavní nepřátelství. Synové Pavlovi, Petr (padl v boji r. 1420) a bojovný Radoslav P-ić, který se psal vojvodou, udrželi se pomocí Turkův. Za bolův obou stran podařilo se Dubrovčanům odkoupiti oběma jejich podíly Konavlí. Radoslav r. 1430 chtěl ovšem Konavle Dubrovčanům opět mocí vytrhnouti, ale to se mu nepodařilo (v. Dubrovník, dějiny). Po smrti Radoslavově († 1441) následovali tři synové jeho: Ivaniš († 1450), Petr a nejmladší Nikola. Roku 1463 Turci při dobytí Bosny obsadili také území P-ćů a všechny členy této rodiny pobili. Viz monografii o knížeti Pavlu Radenovićovi od dr.-Jana Radoniće (»Letopis Matice Srbské«, 1902). KJk.