Ottův slovník naučný/Paulinus

Z Wikizdrojů, volně dostupné knihovny
Skočit na navigaci Skočit na vyhledávání
Údaje o textu
Titulek: Paulinus
Autor: Robert Novák, neuveden
Zdroj: Ottův slovník naučný. Devatenáctý díl. Praha : J. Otto, 1902. S. 338. Dostupné online.
Licence: PD old 70

Paulinus: 1) P. Pontius Meropius Anicius, příjmím Nolanus, římský básník, řečník a církevní učitel (* v Burdigalech, nyn. Bordeaux, r. 353 – † 431 v Nole). Pocházel z rodu vznešeného a zámožného, došel rhétorického vzdělání u básníka Ausonia, jenž byl v rodišti jeho veřejným učitelem. Ten i v poetice důkladně jej vzdělal. R. 378 stal se konsulem, načež odloučil se od života veřejného. Kolem r. 390 přešel ke křesťanství, jehož stal se pak horlivým velebitelem a obhájcem v živém slově i v písmě. Roku 394 usadil se v Nole v Kampanii i žil tu jako askét velmi zbožně a ctnostně. S počátku V. stol. (r. 409 po Kr.) stal se v témž městě biskupem a v hodnosti té získal si svým lidumilným a přívětivým jednáním svrchovanou vážnost a úctu. Také jeho básně docházely chvály. Psal zejména hymny, z nichž jest nám zachováno asi 30. Třinácte jich složeno na sv. Felixe, jehož hrob u Noly byl poutním místem hojně navštěvovaným. Veškeré básně jeho projevují vřelost citu, mravní vážnost, vytříbený vkus ve formální stránce, znalost v literatuře starší, zvláště sečtlost v básních Vergiliových a Horatiových. P. psal i prosou. Složil mimo jiné panegyrik na Theodosia po jeho vítězství nad Eugeniem (srv. Hieron. ep. 58, 8). Z jeho korrespondence zachováno 50 listů, jež psány jsou slohem naduřelým a menší ceny jsou než jeho básně. Srv. H. Peter, Der Brief in der röm. Litteratur (Lip., 1901), str. 196 sl. Jeho díla vydal L. A. Muratori (Verona, 1736), Migne (Pař., 1847). Srv. též Buse, P. von Nola u. seine Zeit (Řezno,1856); F. Lagrange, Hist. de S. Paulin de Nole (Pař., 2. vydání 1882). RN.

2) P. svatý, patriarcha aquilejský († 802); získal si přízeň Karla Vel. a r. 776 stal se patriarchou aquilejským. Pečoval o rozšíření křesťanství do Korutan a Štýrska. Napsal Sacro-Syllabus proti adoptiánům (v. t.); proti nim míří také Libri tres contra Felicem; kromě toho napsal Liber exhortationis seu de salutaribus documentis, různé hymny a nábožen. básně; zachovány jsou také některé jeho listy. Souborně vydal tyto spisy Madrisius r. 1737 v Benátkách.